1977 – 1988 Charta 77 a VONS

6. ledna 1977

byl otištěn dokument „Charta 77“ v západoněmeckých novinách. Tento dokument byl výzvou pro vládu ČSSR, aby se držela mezinárodních závazků o dodržování lidských práv. Tento dokument byl podepsán stovkami československých občanů. Václav Havel jako jeho spoluzakladatel se stal mluvčím tohoto hnutí, které získalo jméno podle stejnojmenného dokumentu. Za tuto činnost byl uvězněn na pět měsíců. Toto hnutí ovšem dále pokračovalo ve své aktivitě po další desítku let.

Leden – květen 1977

byl ve vyšetřovací vazbě.

Říjen 1977

se konal III. festival druhé kultury na chalupě na Hrádečku u Trutnova.

Říjen 1977

byl Václav Havel odsouzen za poškozování zájmů republiky v cizině na 14 měsíců podmíněně.

Leden 1978

byl zadržen policií při pokusu zúčastnit se plesu železničářů v Praze na Vinohradech, ve vyšetřovací vazbě se nacházel až do 3/78, poté bylo trestní stíhání zastaveno.

24. dubna 1978

se stal spoluzakladatelem a mluvčím Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS).

Říjen 1978

byla dána do oběhu esej Moc bezmocných.

Listopad 1978 – duben 1979

StB dalo Václava Havla pod nepřetržitý dohled ve formě domácího vězení.

29. května 1979

StB zatkla všechny členy VONSu.

Květen – říjen 1979

byl ve vyšetřovací vazbě.

Červen 1979

začal psát dopisy manželce Olze a jeho dalším přátelům z vězení, které budou později v roce 1983 vydány formou samizdatu pod názvem Dopisy Olze.

Srpen 1979

v době, kdy se nachází ve vězení dostal nabídku vycestovat do New Yorku na premiéru jeho hry. StB mu tento výjezd chtěla umožnit za podmínky, že by se nevrátil zpět do ČSSR.

22. – 23. října 1979

byl odsouzen na čtyři a půl roku nepodmíněně za podvracení republiky (spolu s P. Uhlem, J. Dienstbierem, O. Bednářovou, V. Bendou a D. Němcovou).

7. ledna 1980

byl přesunut do věznice v Heřmanicích u Ostravy.

9. února 1980

byla uvedena jevištní rekonstrukce pražského procesu z října 1979 v Mnichově v Německu.

13. února 1980

západoněmecká a rakouská televize uvedly německou verzi jevištní rekonstrukce pražského procesu.

Únor 1980

byl jmenován čestným členem Svobodné akademie umění v Hamburku (Freie Akademie der Künste der Hansestadt Hamburg).

Březen 1980

v samizdatovém časopise Informace o Chartě 77 bylo zveřejněno poděkování V. Bendy, J. Dienstbiera a V. Havla z vězení v Heřmanicích za všechny projevy solidarity v Československu i v zahraničí.

27. října 1980

podal u Generální prokuratury ČSSR podnět ke stížnosti pro porušení zákona rozsudkem městského soudu v Praze ze dne 23. října 1979 a rozsudkem Nejvyššího soudu ČSR ze dne 20. prosince 1979.

Leden 1981

ve východních Krkonoších se uskutečnil druhý ročník neoficiálního lyžařského závodu Stopou Václava Havla.

23. května 1981

byla poprvé uvedena hra Horský hotel v Akademietheater ve Vídni.

Červen 1981

za svou hru Protest byl vyznamenán pařížskou divadelní cenou „Prix plaisir du théâtre 1981“.

1. července 1981

onemocněl a byl převezen do nemocničního vězení v Praze a poté do věznice v Plzni – Borech.

8. prosince 1981

byla Havlova žádost o propuštění zamítnuta.

10. června 1982

obdržel „in absentia“ čestný doktorát od York Univerzity v Torontu v Kanadě.

17. srpna 1982

obdržel čestný doktorát od Univerzity Toulouse-Le Mirail, slavnostní předávání se konalo až v roce 1984 a čestný doktorát za Václava Havla převzal Tom Stoppard.

Prosinec 1982

odmítnul požádat o prominutí prezidenta Gustava Husáka.

Leden 1983

vyšla samizdatové vydání Dopisů Olze, které Václav Havel napsal v letech 1979 – 1982.

7. února 1983

byl přerušen výkon trestu ze zdravotních důvodů. Po opuštění vězeňské nemocnice byl držen v domácím vězení.

Květen 1983

dokončil hru Omyl, která byla uvedena 29. října 1983 u příležitosti vyjádření solidarity s Chartou 77 ve Švédsku.

Srpen 1984

dokončil hru Largo desolato.

9. – 19. srpna 1985

cestoval po celém Československu, aby navštívil své přátele a lidi, kteří byli spolu s ním perzekuováni. Během této cesty byl neustále zadržován policií, na kterou podal stížnost u Generálního prokurátora ČSSR.

Říjen 1985

dokončil hru Pokušení.

Leden 1986

obdržel cenu Erasmus za významný přínos Evropské kultuře od Praemium Erasmianum nadace v Rotterdamu. Na slavnostním předání 13. listopadu v Holandsku cenu převzal herec Jan Tříska, který také přečetl Havlovu děkovnou řeč.

Červen 1986

ukončil editaci sbírky rozhovorů, které poskytl Karlu Hvížďalovi, které byly následně vydány v podobě samizdatu pod názvem Dálkový výslech (v anglickém jazyce vyšly pod názvem Disturbing the Peace (ve volném českém překladu „Úmyslné rušení veřejného pořádku“)).

1986

stal se členem redakční rady samizdatového časopisu O divadle, kde zůstal až do roku 1989.

1987

stal se členem redakční rady samizdatových Lidových novin a také jedením z iniciátorů jejich vydávání a častým přispěvatelem.

Říjen 1987

dokončil hru Asanace.

12. prosince 1987

byl zatčen policií spolu s dalšími lidmi z Charty 77. Policie chtěla zabránit jejich účasti na fóru Charty 77.

Září 1988

poprvé po devatenácti letech veřejně vystoupil na folkovém festivalu v Lipnici nad Sázavou.

Říjen 1988

byl pět dní zadržován ve věznici v Praze – Ruzyni.

21. října 1988

byla legálně uvedena hra Zítra to spustíme v Divadle na provázku v Brně. U hry nebyl ovšem uveden autor.

Listopad 1988

stal se členem ustaveného Československého helsinského výboru.

11. listopadu 1988

byl zatčen po zahájení sympozia Československo 88, čtyři dny zadržován.

Prosinec 1988

měl projev na první povolené nezávislé manifestaci k Mezinárodnímu dni lidských práv na Škroupově náměstí v Praze.

Zpracováno podle Chronologického přehledu Viléma Prečana, otištěného v knize Václava Havla Do různých stran 1983-89 (Čs. středisko nezávislé literatury 1989)

• Zpět na úvodní stránku

Fotogalerie

Václav Havel