Laureátka Ceny VH 2015

Ljudmila Alexejevová (narozena 1927) je veteránkou v oblasti ochrany lidských práv ve svém rodném Rusku. V mládí se vzdala slibné akademické kariéry (a připojila se ke hnutí sovětských disidentů. Později se stala zakládající členkou moskevské Helsinské skupiny. V roce 1977 byla donucena emigrovat. V roce 1989 se navrátila do Ruska a pokračuje ve své práci. Stala se prezidentkou Mezinárodní Helsinské nadace a později členkou Komise ruského prezidenta pro lidská práva. Neúnavně pracuje v oblasti ochrany a prosazování zákona.

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990

Jan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíkůPomozte nám prošlápnout Havel Walk!