Markéta Goetz-Stankiewiczová slaví devadesátiny

14. únor 2017

IlustraceDevadesáté narozeniny 15. února slaví Markéta Goetz-Stankiewiczová, profesorka srovnávací literatury, autorka a esejistka, která v roce 1948 opustila Československo a usadila se v Kanadě, kde soustavně propagovala českou kulturu, zaměřila se zde na publikování československé samizdatové literatury a věnovala se kritice děl dramatiků jako Pavla Kohouta, Josefa Topola nebo svého přítele Václava Havla. V minulém roce navštívila Prahu, kde převzala Cenu Jiřího Theinera, udělovanou osobnostem, které významně přispívají k šíření a propagaci české literatury mimo ČR.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980