ÚvodKalendář akcí / Večery s polskými...

Večery s polskými reportéry: Novinář uprostřed války

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 30. květen 2018, 19:00 – 21:00

Váleční reportéři se každodenně střetávají se smrtí, násilím a utrpením konkrétních lidí. Domů by přitom měli posílat zprávy z často vzdálených a nesrozumitelných konfliktů jako nestranní pozorovatelé. Diskuse Piotra Góreckého, bývalého válečného zpravodaje polské televize, a novinářky Markéty Kutilové, která již několik let v Sýrii a Iráku dokumentuje válku proti Islámskému státu.

Piotr Górecki působil v letech 1990–1995 jako korespondent v Praze, po roce 2004 pak pracoval po celém světě jako televizní válečný zpravodaj, tři roky vedl na TVP Info vlastní pořad věnovaný aktuálním a klíčovým událostem ze zahraničí. Za svou reportáž věnovanou afghánskému politikovi a vojevůdci Ahmadu Masúdovi získal cenu Polské tiskové kanceláře.

Markéta Kutilová se účastnila jako projektová koordinátorka zahraničních misích Člověka v tísni v Íránu nebo na Haiti. Je spoluautorkou knihy Islámskému státu na dostřel a televizních reportáží o boji proti ISIS v Sýrii a Iráku. Členka novinářského sdružení Femisphera, které se v rozvojových zemích a válečných oblastech soustřeďuje na situaci žen a dětí.

Související videa

Sdílet

Facebook | Twitter

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980