Foto©Tomki Němec "Zkusme být blázny a žádat se vší vážností o změnu údajně nezměnitelného."
„Smysl to celé má jedině jako žijící či živoucí organismus, který zaujímá své nepřehlédnutelné místo v celku veřejného a politického života. […] Knihovna musí něčím originálním být jako taková, sama o sobě, ve své každodennosti, jako trvale existující fenomén či místo.“
Václav Havel: „Několik vět ke Knihovně Václava Havla,“ Hrádeček, březen 2005
Spisovatel, dramatik, vůdčí osobnost politických změn v roce 1989 a poslední prezident ČSSR a první prezident České republiky Václav Havel se narodil roku 1936 v Praze. Vyrůstal ve známé pražské rodině spojené úzce s českým kulturním a politickým děním v první polovině dvacátého století. Z tohoto důvodu mu komunistický režim nedovolil další studia po ukončení povinné školní docházky v roce 1951. Vyučil se proto chemickým laborantem a zároveň večerně vystudoval gymnázium, které ukončil v roce 1954. Studoval na Vysokém učení technickém, protože nebyl přijat na žádnou vysokou školu humanitního směru. V 60. letech působil nejprve v Divadle ABC a poté v Divadle Na zábradlí. V letech 1962 až 1966 studoval dálkově dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění a svá studia zakončil komentářem ke hře Eduard, který se později stal základem hry Ztížená možnost soustředění.
V roce 1974 pracoval jako dělník v pivovaru, jinak zůstával ve svobodném povolání. Je autorem řady esejů a divadelních her. Patřil k nejznámějším odpůrcům komunistického režimu, z tohoto důvodu byl několikrát uvězněn. Stal se jednou z vůdčích postav Charty 77 a v listopadu 1989 Občanského fóra.
V listopadu roku 1989 stál v čele Sametové revoluce, která vedla k pádu komunismu v Československu. Dne 29.12.1989 byl zvolen prezidentem ČSSR a v roce 1992 byl zvolen prvním prezidentem samostatné České republiky. V této funkci setrval až do února roku 2003.