ÚvodVidea / Je třeba nevypustit duši:...

Je třeba nevypustit duši: Proč a jak mluvit o duševním zdraví a psychických nemocech? (29. 1. 2018)

Večer byl věnován tomu, proč a jak skupina mladých neurovědců, psychologů, studentů a psychiatrických pacientů řeší problém nedostatečné osvěty, stigmatizace a zanedbané prevence v oblasti duševního zdraví a nemocí v České republice. Řeč byla jak o iniciativě Nevypusť duši, tak i o inspirativních zahraničních kampaních. O tom, proč je potřeba zaměřit se na jazyk a slovník, který používáme, když o duševním (ne)zdraví mluvíme a jak se s použitím osobních příběhů nejlépe šíří fakta a boří mýty o duševním zdraví a nemocech. V debatě vystoupily Marie Salomonová a Zuzana Pacholíková.

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990