ÚvodNovinky / Michael Žantovský v Barmě

Michael Žantovský v Barmě

18. listopad 2016

IlustraceMichael Žantovský s Aun Schan Su Ťij vzpomněli Václava Havla a sametovou revoluci.

Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský vystoupil 17. listopadu na slavnostním shromáždení při příležitosti 80. výročí narození Václava Havla v hlavním městě Barmy-Myanmaru Neipyijto. Slavnostního večera, který uspořádal velvyslanec České republiky v Barmě Jaroslav Doleček, se zúčastnili prezident Barmy Tchin Ťjo, státní poradkyně a ministryně zahraničí Aun Schan Su Ťij, několik desítek poslamců barmského parlamentu a další významní hosté. Ve svých projevech projevech Aun Schan Su Ťij a Michael Žantovský vzpomněli mimořádné osobnosti Václava Havla a jeho významu pro uskutečnění sametové revoluce a nastolení demokracie v Československu i pro podporu lidských práv a demokracie na celém světě. Václav Havel se osobně zasazoval o dodržování lidských práv v Barmě a vystupoval na podporu vůdkyně tamějšího demokratického hnutí Aun Schan Su Ťij, která strávila celkem 15 let v domácím vězení. V roce 1991 ji úspěšně navrhl na Nobelovu cenu míru.

Součástí večera bylo i promítnutí filmu Svět podle Havla s barmskými titulky, výstava fotografií Oldřicha Škáchy a prezentace sborníku Havlových textů, který vyšel v barmštině, obojí ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla. Ředitel KnVH daroval Aung Schan Su Ťij záznam videopozdravu Václava Havla při příležitosti udělení ceny Olofa Palmeho barmské aktivistce v roce 2005 a skleněnou plastiku Havlova přítele a spolupracovníka Bořka Šípka.

„Byl to krásný a dojemný večer,“ řekl Michael Žantovský. „Paní Aun Schan Su Ťij vysoce ocenila osobnost a dílo Václava Havla, kterého, tak jako on ji, považovala za svého přítele a druha v boji za svobodu, i když se s ním za jeho života nemohla setkat. Někdy mám pocit, že svobody si více cení státníci a politici v zemích jako je Barma, kde cesta k demokracii byla daleko složitější, než u nás doma.“

Sdílet

Facebook | Twitter

„Celková otázka tedy zní: K jak hluboké zítřejší duchovní a mravní impotenci národa povede dnešní kastrace jeho kultury? Obávám se, že zhoubné společenské následky tu o mnoho let přežijí konkrétní politické zájmy, jež je vyvolaly. O to větší bude ovšem historická vina těch, kteří duchovní budoucnost národa obětovali zájmům své mocenské přítomnosti. “

Václav Havel:
Dopis Gustávu Husákovi – samizdatová esej, 8. duben 1975