ÚvodNovinky / Za Ivanem Rajmontem

Za Ivanem Rajmontem

7. prosinec 2015

IlustraceIvan Rajmont se spřátelil s Václavem Havlem ve druhé polovině osmdesátých let nedlouho po jeho návratu z několikaletého vězení. S ostatními divadelní kolegy a přáteli (Karel Steigerwald, Petr Oslzlý, Daniela Fischerová ad.) patřil k těm, kteří systematicky krok za krokem bořili totalitním režimem vybudovanou zeď mezi oficiální a neoficiální kulturou.

Chodil do debatní společnosti samizdatového časopisu O divadle, která se scházela ve vyšehradské Táborské bráně. Jakmile se v roce 1986 stal uměleckým šéfem Divadla Na zábradlí, přemýšlel o návratu Václava Havla. V životě budoucího prezidenta to byla velká změna – po více než 15 letech zase mohl vstoupit do foyeru a hlediště divadla, jehož slávu kdysi spoluzakládal. V listopadu 1989 (už jako šéf činohry Národního divadla) byl v centru dění, patřil do Havlova týmu a účastnil se po jeho boku třetího jednání s představiteli vlády.

Českému divadlu prospěl především tím, že věřil divadelním autorům. Vyhýbal se razantním úpravám, stylizacím a improvizacím. Inscenoval klasické i moderní dramatické texty, i když nebyly a dnes už zase nejsou v módě.

V roce 1990 režíroval první televizní inscenaci hry Václava Havla – aktovku Vernisáž.

Sdílet

Facebook | Twitter

Několik vět ke Knihovně

„Smysl to celé má jedině jako žijící či živoucí organismus, který zaujímá své nepřehlédnutelné místo v celku veřejného a politického života. […] Knihovna musí něčím originálním být jako taková, sama o sobě, ve své každodennosti, jako trvale existující fenomén či místo.“

Václav Havel:
Několik vět ke Knihovně Václava Havla, Hrádeček,