Videopozdrav
Oswaldo Payá Sardines | 7. leden 2012
Jmenuji se Oswaldo Payá Sardińas a hovořím k vám z Kuby jménem své rodiny, Křesťanského hnutí osvobození a mnoha Kubánců.
Drahý příteli Václave Havle, neřeknu „ať jsi kdekoliv“, protože ta věta se k tobě nehodí. Já vím, kde jsi, jsi v rukou božích, odkud přicházíme a kam směřujeme. Jsi v našich srdcích, jsi v našich dějinách jako předzvěst nového osvobození Věnoval jsi čas i talent bezmocným a v podmínkách zdánlivě beznadějných jsi nám dal naději spolu se všemi Čechoslováky a dalšími národy. Tvé poselství se stalo pro nás Kubánce inspirací.
Ti, kteří stáli v čele tohoto Osvobození, označovaného jako Pád berlínské zdi, zahájili novou éru našich dějin. Tento pád zdi nezavalil nikoho ani na jedné straně, ale stal se mostem k usmíření, k demokracii a aktivnímu občanství, kdy ti bezmocní, většina občanů, získali zpět svůj hlas, svá práva a důstojnost.
Na Kubě na tebe nejen vzpomínáme, ale jsme ti vděční za tvou inspirující činnost. Osvěžujícím, jednoduchým a přímočarým způsobem, vlastním umělcům jsi nám nabízel přátelství a solidaritu až do posledních dnů svého života, kdy mnozí nás chtějí ponechat osudu, kdy mnozí podporují podvodnou změnu, která umožní těm, kdo mají moc, aby si ji uchovali a opět zavedli Kubánce na okraj společnosti.
Tvůj příklad, naše myšlenky a duch osvobození budou inspirací v našem boji za změny, které jednoznačně znamenají svobodu, práva, svobodné volby, usmíření odvážných mužů a žen namísto života v režimu teroru, kde chudí jsou tak chudí, že svou chudobu nedokáží ani popsat.
Drahý příteli, Václave Havle, děkuji ti za všechno, co jsi udělal pro lidstvo, děkuji Čechům a Slovákům a všem těm, kdo přispěli k procesu osvobozování, ve kterém jsou Kubánci odhodláni splnit svou úlohu, úlohu, která se nazývá SVOBODA.
Související akce
- Čím byla a čím je Charta 77 06/01/12 17:00 – 18:30
Sdílet
„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“
Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington
21. únor 1990
Fotogalerie



