Literární večer - Václav Havel
- Kde: Galerie Montmartre
- Kdy: 2. červen 2010, 18:00 – 19:30
Básník civilnosti a každodennosti. Básník kaváren a nábřeží. Básník neviděné Ameriky. Básník, jehož téměř zcela zalehl dramatik, disident, myslitel a prezident. Básník, který přesto přežil. Cyklus připomene dílo pěti nejvýraznějších autorů skupiny, pěti nekonformních teenagerů padesátých let: Jiřího Kuběny, Violy Fischerové, Josefa Topola, Věry Linhartové a na závěr dobové texty samotného Václava Havla.
Související články
- Václav Havel recituje 4. červen 2010
- Když i Havel verše psal 25. květen 2010
Sdílet
„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“
Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis
7. srpen 1980
Fotogalerie
