ÚvodKalendář akcí / PALACHŮV TÝDEN V KNIHOVNĚ...

PALACHŮV TÝDEN V KNIHOVNĚ VÁCLAVA HAVLA

Ilustrace
  • Kde: Filozofická fakulta, Praha, Palachovo nám. 2
  • Kdy: 16. leden 2014, 17:00 – 21:30

Leden 1989. Brutální policejní zákrok proti pokojnému pokusu uctít památku Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Vodní děla, psi, slzný plyn ani zatýkání demonstranty nezastrašují, ale naopak vyprovokují k dalším a dalším protestům. Valící se události a sílící nepokoje signalizují blížící se krach komunistického režimu. Občanské iniciativy se spojují, petice za propuštění Václava Havla se rozšiřuje po celé republice, své podpisy pod ní připojují nejen umělci, ale další a další Češi a Slováci…

Knihovna Václava Havla si tuto klíčovou událost moderních československých a českých dějin připomene 16. ledna 2014 pietním aktem u hlavní budovy Filozofické fakulty UK v Praze, průvodem na Václavské náměstí, projekcí filmu o Agnieszce Hollandové v Lucerně a debatou s pamětníky a přímými účastníky v Mramorovém sále Paláce Lucerna.

Související fotogalerie

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980