ÚvodKalendář akcí / Role a limity učitele

Role a limity učitele

Ilustrace
  • Kde: Galerie Montmartre
  • Kdy: 14. březen 2013, 15:00 – 17:30

Je posláním učitele „pouze“ učit svůj předmět, nebo také aktivně přispívat k utváření osobnosti mladého člověka, jeho morálních a občanských postojů? Má učitel "právo" vyjadřovat se k aktuálnímu společenskému a politickému dění? Jakým způsobem se může obracet se svými postoji na spoluobčany a své žáky? Kudy vede hranice mezi úsilím zorientovat studenty ve společenském i politickém dění, vést je k jejich kritickému nahlížení na straně jedné a účelovou politickou agitací na straně druhé? Těmto otázkám bude věnováno diskusní odpoledne, které pořádá ostravské sdružení PANT, provozující vzdělávací portál Moderní-Dějiny.cz, ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a společností Člověk v tísni.

V panelové diskusi, moderované sociologem Ivanem Gabalem zasednou: zástupce MŠMT, zástupce školského výboru Parlamentu ČR, Jiřina Šiklová (publicistka, socioložka), Karel Strachota (Člověk v tísni) a Petr Šimíček (PANT, Gymnázium O.Havlové).

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980