ÚvodKalendář akcí / Odkaz Olgy Havlové očima...

Odkaz Olgy Havlové očima mladé generace: Koho si váží dnešní dvacetiletí?

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 21. únor 2018, 18:00 – 20:00

Olga Havlová, někdejší první dáma České republiky, by se letos dožila 85 let. Lidé její jméno sice znají, ale většina z nich si na ni vzpomene v první řadě jako na manželku prezidenta Václava Havla. Jen někteří ji dokáží ocenit jako osobu, která se celý život věnovala vytváření podmínek pro vznik občanské společnosti. Jako zakladatelka Výboru dobré vůle vždy bojovala za práva slabších a prostřednictvím nadace pomáhala lidem se zdravotním postižením, lidem opuštěným a společensky diskriminovaným.

Jak vidí její odkaz dnešní mladí? Co pro ně Olga Havlová představuje? Mají vůbec dnešní dvacetiletí „své“ osobnosti, kterých si váží? Kdo jsou jejich vzory? Co si myslí o neziskových organizacích, dobrovolnictví, charitě a jak to dávají najevo? Mají pro ně ještě stejný význam pojmy, s nimiž se ztotožňovala Olga a Václav Havlovi – pravda a láska, soucit a pokora? A co si o vývoji společnosti a dnešních mladých lidech myslí ti, kdo prošli „Havlovým obdobím“ už v dospělém věku?

O lidských a mravních hodnotách budou společně diskutovat zástupci mladé generace. 

Hosté diskuse:
Petruška Šustrová, spisovatelka a novinářka
Petr Fischer, novinář, šéfredaktor Českého rozhlasu – Vltava
Tereza Laubeová, absolventka Metropolitní univerzity v Praze 
Jakub Čech, aktivista, student obchodní akademie v Prostějově
Lenka Štěpánová, předsedkyně České středoškolské unie

Pořádá KVH a Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Vůbec mne netrápí tak zvané rozpory různých myšlenkových systémů a nepřipadá mi vůbec nijak zvrácené počínat si v tomto směru zcela „situačně“: když mi určitý termín, určitá terminologie nebo určitá teorie připadá v některé konkrétní situaci jako výstižná, nemám vůbec žádné zábrany ji plně exploatovat (a vůbec mi nevadí, jevím-li se v takovém okamžiku jako epigon), zároveň se tím ale vůbec necítím zavázán k jakékoli „věrnosti“.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 1. květen 1981