ÚvodKalendář akcí / Je třeba nevypustit duši:...

Je třeba nevypustit duši: Proč a jak mluvit o duševním zdraví a psychických nemocech?

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 29. leden 2018, 19:00 – 21:00

Deprese a bipolární poruchy v Česku zažije více lidí než cukrovku nebo astma, úzkostné poruchy jsou ještě dvakrát častější (téměř jeden a půl milionu osob). Podle Světové zdravotnické organizace v bohatých zemích duševní onemocnění představují 40% všech nemocí a přibližně každý čtvrtý člověk se s nějakou formou duševního onemocnění v  průběhu svého života setká. O duševním zdraví však mluvíme daleko méně než o zdraví fyzickém.

První ze série tří večerů bude věnován tomu, proč a jak skupina mladých neurovědců, psychologů, studentů a psychiatrických pacientů řeší problém nedostatečné osvěty, stigmatizace a zanedbané prevence v oblasti duševního zdraví a nemocí v České republice. Řeč bude jak o iniciativě Nevypusť duši, tak i o inspirativních zahraničních kampaních. O tom, proč je potřeba zaměřit se na jazyk a slovník, který používáme, když o duševním (ne)zdraví mluvíme a jak se s použitím osobních příběhů nejlépe šíří fakta a boří mýty o duševním zdraví a nemocech.

Bude prostor pro otázky i diskusi a na památku si můžete odnést třeba sedm zásad zdravé psychohygieny nebo Manuál pro blízké, který radí, co můžete udělat pro blízkého, který se potýká s duševními obtížemi.

Cyklus z dílny neziskové organizace Nevypusť duši, za kterou stojí tým mladých psychologů, neurovědců a studentů těchto oborů. Zároveň ji tvoří i psychiatričtí pacienti a lidé se zkušeností s duševním onemocněním v mladém věku. Nevypusť duši šíří fakta, boří mýty a informuje Česko o duševním zdraví.

V debatě vystoupí: Marie Salomonová a Zuzana Pacholíková

Na diskusi je nutná registrace, formulář naleznete zde. Pořad můžete sledovat on-line na webu České televize.

Související videa

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jako bych pořád někoho čekal. Ale koho? Neznámého a neohlášeného hosta? Neznámou krasavici či ctitelku?… Mám jediné vysvětlení: snažím se být trvale připraven na poslední soud. Na soud, kterému nezůstane nic utajeno… Předpokládám zřejmě, že nejvyšší soudce je pedant jako já.“

Václav Havel:
Zápis z 5. prosince 2005, Prosím stručně, 2006