ÚvodKalendář akcí / Večery s polskými...

Večery s polskými reportéry: Kapuściński v Srdci temnoty

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 4. prosinec 2017, 19:00 – 21:00

Legendární polský zahraniční reportér Ryszard Kapuściński navštívil Kongo, Írán i Sovětský svaz – byl účastníkem nejnebezpečnějších světových konfliktů. O tom, jak jeho texty ovlivnily dnešní reportéry a jak se jejich práce změnila, budou hovořit Mariusz Szczygieł a Josef Pazderka. Během večera bude uvedena Kapuścińského kniha Šáhinšáh (Absynt 2017) o pádu šáha Rezáa Pahlavího a íránské revoluci, prvního kompletního českého vydání knihy v překladu Dušana Provazníka a Heleny Stachové, která se setkání osobně zúčastní. Na závěr budou vyhlášeny výsledky soutěže Rozdělené světy – rozdělení lidé vyhlášené Polským institutem v Praze u příležitosti Roku Conrada.

Mariusz Szczygieł je reportér a novinář, spolu s Wojciechem Tochmanem a Pawłem Goźlińským založil Institut reportáže se školou psaní, knihkupectvím a literární kavárnou, vedl reportérskou přílohu deníku Gazeta Wyborcza. Jeho Gottland se stal bestsellerem, získal za něj řadu prestižních ocenění a vznikla dvě divadelní představení. Česky vyšly v nakladatelství Jaroslava Jiskrová – Máj a Dokořán také knihy Udělej si ráj a Libůstka, Láska nebeská a Projekt pravda.

Josef Pazderka je novinář a reportér, pracoval pro společnost Člověk v tísni a jako zahraniční zpravodaj České televize v Rusku a v letech 2012–2016 v Polsku. Dnes působí jako zástupce šéfredaktora Aktuálně.cz. Byl oceněn Novinářskou cenou za své psané i audiovizuální reportáže ze Severní Osetie a Somálska, a také za reportérskou práci na Ukrajině.

Novela Srdce temnoty (1899) významného prozaika polského původu Josepha Conrada (Józefa Teodora Konrada Korzeniowského) je temným příběhem o lidské duši z éry kolonialismu. Dělení lidí na lepší a horší, civilizované a divochy, moderní a zaostalé zažíváme dodnes. Zahraniční reportáže a zprávy z více či méně odlehlých míst jsou nejen lákavými exotickými příběhy, ale také metaforami naší společnosti a jejích vlastních předsudků. I to je jedno z možných čtení silných a poutavých knih Ryszarda Kapuścińského, který se na svých reportérských putováních dostal – stejně jako Conradův hrdina Marlow – až do Srdce temnoty.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Člověk si tu ovšem – ať chce nebo nechce – musí často klást otázku, zda to má všechno smysl a jaký… Odpověď – pozitivní odpověď – nalézám nakonec vždycky jen v sobě, ve své celkové víře ve smysl věcí, ve své naději. Čemu je totiž člověk vlastně odpovědný? K čemu se vztahuje? Co je posledním horizontem jeho počínání; absolutním úběžníkem všeho, co dělá; neobelstitelnou „pamětí bytí“, svědomím světa i nejvyšší „soudní“ instancí; co je tím rozhodujícím měřítkem, pozadím či prostorem každé jeho existenciální zkušenosti? A co je zároveň tím nejdůležitějším svědkem či záhadným partnerem jeho každodenních rozprav se sebou samým; tím, čeho se člověk – ať je vržen do jakékoliv situace – nepřetržitě ptá, na co spoléhá a k čemu se svým konáním obrací; tím, co ho svou vševědoucností a nepodplatitelností straší i zachraňuje; tím, na co člověk vlastně jedině dá a kvůli čemu se snaží? “

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980