ÚvodKalendář akcí / Bydlím, tedy jsem – jak...

Bydlím, tedy jsem – jak zajistit důstojné bydlení pro lidi v nouzi

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 17. říjen 2017, 19:00 – 21:00

Panelová diskuse se bude zabývat otázkou, jak zvýšit dostupnost sociálního bydlení pro lidi v nouzi. Zazní na ní zkušenosti z pilotního projektu Rapid Re-Housing v Brně, který iniciovalo hnutí Žít Brno a jehož cílem bylo dát naději rodinám s dětmi získat stabilní a důstojné bydlení. Budeme se zabývat evaluací projektu a také otázkou, zda ambiciózní projekt ovlivní českou praxi i v dalších městech.

Pozvání k diskusi přijali: Jan Čižinský, starosta MČ Praha 7, Jan Snopek, zástupce Platformy pro sociální bydlení, Martin Freund (Žít Brno), uvolněný člen Zastupitelstva města Brno, člen Komise pro bydlení Rady města Brno a předseda Výboru pro národnostní menšiny ZMB, a Adam Fialík, vedoucí programu IQ Roma servis

Večer se koná ve spolupráci Knihovny Václava Havla a Výboru dobré vůle – Nadací Olgy Havlové.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980