ÚvodKalendář akcí / Jakou cenu jsme ochotni...

Jakou cenu jsme ochotni platit za lidská práva?

Ilustrace
  • Kde: Pražská křižovatka, kostel sv. Anny, Praha
  • Kdy: 11. říjen 2017, 09:00 – 17:00

V demokratických společnostech panuje zásadní shoda na důležitosti lidských práv a jejich dodržování. Tento konsensus však doznává trhliny, pokud se některá lidská práva dostanou do zdánlivého či skutečného konfliktu s jinými důležitými společenskými zájmy jako jsou bezpečnost, prosperita či většinový princip demokracie.

Těmito konflikty a jejich řešením se bude zabývat V. mezinárodní konference k Ceně Václava Havla za lidská práva, kterou uděluje Knihovna Václava Havla společně s Parlamentním shromážděním Rady Evropy a Nadací Charty 77. Ve třech panelech věnovaných lidským právům a bezpečnosti, lidským právům a prosperitě a lidským právům a demokracii vystoupí přední domácí i zahraniční odborníci, aktivisté i politici. Očekává se i mimořádné vystoupení jednoho z nositelů Nobelovy ceny za mír.

Konference bude simultánně tlumočena do češtiny a angličtiny. Podrobný program a registrační formulář naleznete zde.

Finalisté letošní Ceny Václava Havla za lidská práva

  • Murat Arslan (Turecko) po absolvování právnické fakulty Univerzity v Istanbulu v roce 1991 pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Kinkkale. V letech 2001–2006 pracoval jako zprostředkovatel auditu. V roce 2006 byl jmenován jako soudce zpravodaj u Ústavního soudu. Po celou svou kariéru byl Murat Arslan významným propagátorem lidských práv a zejména práv vyjádřených v článku 5 a 6 EHCR. Poté bojoval za nezávislou justici, vládu zákona a spravedlivé rozdělení moci. Hrál vůdčí roli při vzniku nezávislého Sdružení soudců a státních zástupců (YARSAV), v roce 2011 byl zvolen jeho prezidentem a tuto funkci vykonával po tři volební období. Stal se výrazným kritickým korektivem tureckého ministerstva spravedlnosti. Od roku 2016 je ve vazbě.

  • Maďarský Helsinský výbor (Maďarsko) je nevládní organizací zabývající obhajobou lidských práv. Během 26 let své existence měl Výbor významný dopad na domácí i mezinárodní dění, neboť poskytl zdarma právní pomoc více jak 28 tisícům lidí v nouzi a vysvětloval odvážně a nekompromisně lidská práva, aniž by se vyhýbal jejich „nepopulárním“ aspektům. Rovněž prováděl průkopnický výzkum a podporoval inovativní rozvoj znalostí k účinné obraně lidských práv i mimo Maďarsko. S pouhými 25 zaměstnanci má HHC dopad srovnatelný s mnohem většími a lépe financovanými neziskovými organizacemi. HHS je od roku 1998 jediný subjekt, který v Maďarsku poskytuje zdarma právní pomoc žadatelům o azyl, uprchlíkům a osobám bez právního statutu. Po rozsáhlém útoku na azylové instituce, v demokratické Evropě bezprecedentním, je HHS jediným veřejným hlasem, který pravidelně veřejně odsuzuje porušování lidských práv na věcném a důvěryhodném odborném základě. Vynaložil obrovské úsilí na to, aby zastavil politicky motivovaný rozpad maďarského azylového systému, zredukoval související lidské utrpení a trvale a nestranně informoval mezinárodní společenství.

  • Msgr. Georg Sporschill (Rakousko) se stal členem řádu Jezuitů ve věku 30 let. Za svého pobytu ve Vídni založil a podílel se na činnosti mnoha mládežnických skupin, vedl kampaně za bezdomovce – adolescenty odsouzené za užívání drog a založil mládežnický domov Caritas a tři další domovy pro bezdomovce. Vyslal autobus nazvaný Canisibus s nákladem polévky pro bezdomovce a otevřel bar nazvaný Inigo, kde dal nezaměstnaným možnost pracovat a získat sebedůvěru. V roce 1991 se přestěhoval do ulic Bukurešti, kde s Ruth Zenkertovou založili sociální projekty pod názvem Concordia a zachránili tisíce dětí před nebezpečím ulice. Postavil komunitní centra, školy a domovy pro děti a mládež. Pak jej osud zanesl do Republiky Moldova, kde pracoval se sirotky a zanedbanými dětmi, staral se i o starší lidi a založil síť sociálních center a polévkové kuchyně. V roce 2008 začal pracovat s dětmi, mládeží a rodinami v Bulharsku.

Dosavadní laureáti Ceny Václava Havla za lidská práva

  • 2016 Nadia Muradová (Irák), členka jezídské komunity, která přežila masakr své rodiny a sexuální zotročení džihádisty IS. Dne 16. prosince 2015 Nadia promluvila na Radě bezpečnosti OSN o útoku proti Jezídům směřujícím k jejich genocidě.
  • 2015 Ludmila Alexejevová (Rusko), disidentka, ochránkyně lidských práv, členka moskevské Helsinské skupiny; po roce 1989 prezidentka Mezinárodní Helsinské nadace a později členkou Komise ruského prezidenta pro lidská práva.
  • 2014 Anar Mammadli (Ázerbájdžán), významný ochánce lidských práv a politický vězeň, zakladatel volebního Centra pro monitorování voleb a demokracii (EMDS) v Ázerbájdžánu.  
  • 2013 Aleš Bjaljatský (Bělorusko), spisovatel, disident, politický vězeň; zakladatel Centra lidských práv Viasna.   

Mezi pozvanými řečníky jsou

José Maria Aznar (Spain), Irwin Cotler (Canada), David Eubank (USA), Marcel Gauchet (France), Marcel Gauchet (France), Alexander Graf Lambsdorff (Germany), Olga Lomová (Czech Republic), Joshua Muravchik (USA), Martin Palouš (Czech Republic), Grigorij Pasko (Russia), Rosa María Payá (Cuba), Tomáš Pojar (Czech Republic), Peter Pomerantsev (United Kingdom / Russia), Adam Roberts (United Kingdom), Eva Romancovová (Czech Republic), Karel Schwarzenberg (Czech Republic), Jiří Šitler (Czech Republic), Martin Veselovský (Czech Republic), Annie Yang (China), Lubomír Zaorálek (Czech Republic)

   

Sdílet

Facebook | Twitter

„Můj liknavý vztah ke studiu Kafkova díla vychází z z nejasného dojmu, že nemusím všechno opakovaně z Kafky číst, protože beztak vím, co v jeho díle mohu nalézt… Jsem dokonce v skrytu duše přesvědčen, že kdyby Kafka neexistoval a já uměl psát lépe, než umím, napsal bych celé jeho dílo já.“

Václav Havel:
Řeč při předávání čestného doktorátu Hebrejské univerzity, Jeruzalém, 26. duben 1990