ÚvodKalendář akcí / Ztraceni v překladu

Ztraceni v překladu

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 14. září 2017, 19:00 – 21:00

Jsou chvíle, kdy brzo po ránu chodíte lesem, opakujete si ty krátké řádky a najednou vám v hlavě blikne a spatříte svět očima autora. Přeskočíte do jiného života, jako když v noci ozáří krajinu blesk. To je jeden z nejkrásnějších pocitů, co znám.“ Jaroslav Kořán

Panuje mýtus, že český umělecký překlad má dlouhou tradici a je velmi kvalitní. Jaká je však skutečnost? Řady mladých literárních překladatelů spíše řídnou. Proč? Vadí jim podmínky současného českého literárního provozu? Honoráře, které se dvacet let nezměnily? Přehlcený literární trh, ve kterém vynikne jen ten, kdo si koupí reklamu v metru? Upadající prestiž tohoto povolání? Co vlastně dělají zájmové organizace (Obec překladatelů a Jednota tlumočníků a překladatelů)? Jaká je vize současného uměleckého překladu?

Hosté: Anežka Charvátová, Martin Svoboda a Marek Turňa

Diskusi o stavu současné překladatelské scény moderuje Tereza Semotamová.

Související videa

Sdílet

Facebook | Twitter

„Jsem prostě dítětem věku pojmového a nikoliv mytického myšlení, a proto i můj bůh – když už jsem donucen o něm mluvit (což činím velmi nerad) – se jeví zřejmě jako něco hrozně abstraktního, mlhavého a věru málo přitažlivého. Tak se ovšem jeví jen tomu, koho se o něm pokouším informovat – ta zkušenost sama je živoucí, důvěrná a konkrétní, možná (…) živější než u leckohos, kdo má svého „normálního“ Boha řádně vybaveného všemi příslušnými atributy (které ho ovšem mnohdy kupodivu spíš zakrývají, než přibližují). A co je taky pro mého boha příznačné: že je mistrem čekání, čímž mne občas dost znervózňuje. Jako by přede mnou aranžoval různé možnosti a pak mlčky čekal, co udělám. (…) Jeho poslední soud se odehrává teď, neustále, pořád – a přitom je vždy znovu poslední: nic, co se stalo, se už nemůže odestát, vše zůstává v „paměti bytí“ – a i já tam zůstanu – odsouzen být navěky sám se sebou – takovým, jaký jsem a jakým sám sebe dělám.“

Václav Havel:
Dopisy Olze – eseje psané ve vězení, dopis, 7. srpen 1980