ÚvodKalendář akcí / Wolfgang Bauer: Za hranou...

Wolfgang Bauer: Za hranou běžné práce válečného reportéra

Ilustrace
  • Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
  • Kdy: 17. květen 2017, 19:00 – 21:00

Kam až musí reportér zajít, aby zprostředkoval veřejnosti co nejvěrnější pohled na realitu? Jak nahlíží na současnou praxi zpravodajství sami novináři? Přijďte si poslechnout, jaké to je, když se reportéři stávají součástí problému a čelí reálnému ohrožení.

Hlavním hostem večera bude Wolfgang Bauer, oceňovaný německý novinář, který pracuje jako kmenový autor týdeníku Die Zeit a specializuje se na témata z oblastí světových konfliktů. Pro získání materiálu o uprchlické krizi se spolu s fotografem Stanislavem Krupařem vydávali za kavkazskými uprchlíky a podnikli cestu z Egypta do Evropy na pašeráckých lodích. Reportáž A před námi je štěstí byla mnohokrát oceněna a vyšla také v knižní podobě (česky pod názvem Přes moře).

Autor v rámci diskusního večera představí i svou druhou knihu Ukradené dívky. Když v roce 2014 teroristická skupina Boko Haram unesla 276 dívek z internátní školy, vyvolalo to zděšení a zájem veřejnosti po celém světě. Wolfgang Bauer v Nigérii pracoval s těmi, kterým se podařilo utéct. Výsledkem jeho novinářské práce jsou intimní rozhovory, které jsou reportážním svědectvím prožitého teroru i emotivním vhledem do jejich života.

Dalšími hosty budou Petra Procházková, Stanislav Krupař a Robert Čásenský

Večer moderuje Dana Zlatohlávková.

Sdílet

Facebook | Twitter

„Do „rodiny člověka“ máme velmi daleko; dokonce se tomu ideálu spíš vzdalujeme než přibližujeme. Zájmy osobní, sobecké, státní, národní, skupinové i – chcete-li – firemní stále ještě povážlivě převládají nad zájmy vskutku obecnými a globálními. Stále jsme ještě poplatni zhoubnému a veskrze pyšnému dojmu, že člověk je vrcholem stvoření a nikoli jen jeho součástí a že tudíž smí cokoli. Stále ještě mnoho lidí říká, že jim nejde o sebe, ale o věc, ale přitom jim jde prokazatelně o sebe a nikoli o věc. Stále ještě ničíme planetu, která nám byla svěřena, i její okolí. Stále ještě zavíráme oči před rostoucími sociálními, civilizačními i etnicko-kulturními konflikty dnešního světa. Čas od času říkáme, že anonymní megamašinerie, které jsme si vytvořili, nám neslouží, ale naopak nás zotročují, stále ale nic neděláme pro to, aby tomu tak nebylo.“

Václav Havel:
Projev pro obě sněmovny Kongresu USA, Washington, 21. únor 1990

Jan Lukeš: Právě proto, že jsem. Rozhovor s Ivanem M. HavlemPavel Juráček: Ze života tajtrlíkůPomozte nám prošlápnout Havel Walk!