Tobiáš Jirous a autor originálních ilustrací Matěj Lipavský uvedou knihu Věry Jirousové z dob, kdy se tak ještě nejmenovala. Nečekaně objevené deníky z padesátých let ukazují formující se osobnost, která později svým postojem ovlivnila druhé. Na povrch se tak vynořil text z opravdu hlubokého podzemí, které předcházelo undergroundu.

O procesu vzniku překladové knihy od koupě autorských práv po prodej v knihkupectví se bude mluvit na besedě redaktorů a nakladatelů, tentokrát se zaměřením na vztah překladatel – redaktor – nakladatel.

Besedy se účastní Jan Zelenka, anglista a bývalý redaktor nakladatelství Odeon, Jitka Jindřišková, nordistka a redaktorka, Petr Eliáš, anglista a šéfredaktor nakladatelství Albatros Media, a Filip Tomáš, bohemista a nakladatel (Akropolis).

Moderovat bude hispanistka, překladatelka a redaktorka v jedné osobě Anežka Charvátová.

Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla pořádá Obec překladatelů.

Hosté: František Kinský a Wolfgang Czernin, zástupci dvou generací potomků šlechtických rodů, a Zdeněk Hazdra, historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Moderuje Renata Kalenská.

Debatní cyklus ke stému výročí založení Československa společně připravily pro sezónu 2018/2019 Knihovna Václava Havla a Divadlo Husa na provázku. Debaty se konají s měsíční periodicitou paralelně v Praze a v Brně.

Sedm let po odchodu Jiřího Gruši přineslo nové výzvy: sílící napětí ve společnosti ve vztahu ke globalizaci, a tedy i ke konceptu Evropské unie, nedůvěru k dosavadním představitelům, a její cílené zneužití za pomoci nových médií. Obstojí Grušova vize Česka a Evropy, jak ji představoval jako středoevropský diplomat a spisovatel? Má v dnešní době místo jeho literární program realismu jako výběru z reality, zakotveného integritou tvůrce?

O těchto a dalších otázkách budou diskutovat spisovatelé Eda Kriseová, Karel Hvížďala a Jaromír Typlt a Grušův nástupce na místě velvyslance v Rakousku Jan Sechter.

Texty Jiřího Gruši bude číst Josef Guruncz.

Večerem bude provázet editor Díla Jiřího Gruši Dalibor Dobiáš z Ústavu pro českou literaturu AV ČR.

Šalamov, Solženicyn, Galič, Siňavskij, Ratušinská a mnozí další… přičemž do složitých životních cest osobností, s nimiž autorka čtenáře seznamuje, se různou měrou promítly jejich odmítavé postoje k okupaci Československa sovětskými vojsky v roce 1968. Tragickým se stal osud Anatolije Marčenka, jenž pro své nekompromisní postoje – mj. mediální vystoupení na obranu svobody naší země – strávil většinu života v gulagu, kde za nevyjasněných okolností v polovině osmdesátých let zemřel.

O knize vydané Centrem pro studium demokracie a kultury promluví spisovatel Milan Uhde, diskusi za účasti autorky povede Ondřej Černý, generální ředitel Českých center.

Román představí autor. Moderuje Rostislav Prokopjuk.

Tlumočení do češtiny zajištěno.

Debata týdeníku Respekt mimo jiné o západním spojenectví, hrdinství a obecněji o zahraničním působení české armády. A také o tom, jak hodně může armáda do těchto debat promlouvat. 

Účast potvrdili: Petr Pavel, výsadkář Ivo Zelinka a František Šulc

Moderuje Ondřej Kundra.

Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v České republice Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Knižní novinka vyšla v nakladatelství Kalich v rámci podzimního Velkého knižního čtvrtka. 

Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo iniciovala vznik prvního českého hospicu. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jenž na ni měl páter Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. 

V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou.

Na otázky čtenářů budou v KVH odpovídat MUDr. Marie Svatošová i Aleš Palán.

Videozáznam z večera zde.

Filmový večer s hostem.

Film Jan Palach (2018, 124 min.) přiblíží poslední měsíce studenta, který položil svůj život za to, aby hlasitě promluvil do života odevzdaného Československa. Nesmířil se s nesvobodou, a dvacet let poté vyústil jeho čin ve svobodu nás všech.

Hostem druhé části večera bude historik Jakub Jareš a představitel hlavní role Viktor Zavadil, který „Palachovýma očima“ sledoval měnící se atmosféru ve společnosti a ztvárnil jeho uvažování i rozhodování.

Závěrečný večer na téma Slavní evangelíci: Masaryk, Horáková, Palach u příležitosti 100. výročí Českobratrské církve evangelické moderuje redaktorka publicistiky Českého rozhlasu Magdaléna Trusinová.

V Knihovně Václava Havla proběhou 17. listopadu dvě simultánní akce:

► 19.00 Moc bezmocných – Divadlo Feste Brno
Režie – Jiří Honzírek

Experimentální inscenace se neodehrává v divadelních budovách, nýbrž ve veřejném prostoru měst. Vzniká vždy nová, původní verze, která pracuje s charakterem veřejného prostoru daného místa.

Bude to zvláštní procházka! „Putovní“ divadelní a hudební performance na téma textů Václava Havla Moc bezmocných, Dopisy Olze a monologů z jeho her, která proběhne během procházky z Ostrovní ulice, přes Národní třídu a Obývák Václava Havla na nábřeží a k restauraci Vltava na náplavce u řeky a zpět kolem domu U dvou tisíc, kde Václav Havel bydlel. 

Po návratu do Knihovny VH se můžete těšit na Trenažér revoluce s použitím knihy Zrychlený tep dějin od Vladimíra Hanzela.

► 19.30 Od divadla k moci

Hostům, kteří procházku nestihnou, nabídne archiv Knihovny Václava Havla dokumentární film česko-francouzského režiséra Karla Prokopa Od divadla k moci. Snímek mapuje cestu kulisáka, dramaturga a začínajícího autora z pražského divadélka Na zábradlí do čela nové demokratické republiky. Vznikl těsně po sametové revoluci a přináší dnes již unikátní záběry, rozhovory a ukázky z inscenací her Václava Havla v podání předních francouzských umělců. 

Noc divadel, mezinárodní projekt European Theatre Night v České republice, koordinuje Institut umění – Divadelní ústav (IDU) v Praze. Cílem je prezentovat divadlo tvořivým způsobem v netradiční formě.

Úzkost, beznaděj, příchod barbarů, obláčky po střelivu. Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 šokoval celý svět a dostalo se mu odezvy i v zahraniční beletrii. V intenzivní lyrické podobě se k tragickým událostem vyjádřila významná finská modernistická básnířka Eeva-Liisa Mannerová sbírkou Kdyby smutek dýmal (Jos suru savuaisi, 1968). Dedikovala ji svému příteli Václavu Havlovi, jehož dramata v šedesátých letech překládala do finštiny a o jehož osudu k ní v prvních dnech okupace doléhaly jen kusé neověřené zprávy.

O kontextu vzniku sbírky a jejím ohlasu ve Finsku, jedinečném vztahu Eevy-Liisy Mannerové k české a slovenské kultuře a finských politických, společenských i kulturních reakcích na okupaci Československa pohovoří překladatel Michal Švec a historička Barbora Skálová. Besedu doplní čtení ze sbírky Kdyby smutek dýmal, jejíž texty po padesáti letech od svého vydání zazní v češtině vůbec poprvé.

V rámci večera bude také uveden český překlad románu V domě básnířky, v němž autorka Helena Sinervo poetickou formou zpracovala životní osudy Eevy-Liisy Mannerové.

Akci pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Finským velvyslanectvím v Praze v rámci celoročního projektu Skandinávského domu „Severská literatura v srdci Evropy 2018“, který podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.

Dramaturgická příprava pořadu byla inspirována stejnojmennou knihou sestavenou D. Hájkovou a J. Soukupem (vydal Masarykův ústav AV ČR, 2001).

Účinkují: Daniela Kolářová a Marie Málková, dramaturgie: Lucie Němečková, režie: Zuzana Burianová

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s festivalem Americké jaro.

Když jedni zabíjejí, druzí přicházejí s pomocí, zní motto knihy polského reportéra Witolda Szabłowského Spravedliví zrádci (Pant 2018, překlad Michala Benešová), v níž se autor vydal po stopách tzv. volyňského masakru, etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině v letech 1943–44. Hovořil také s pastorem Janem Jelínkem, který na své faře za druhé světové války ukrýval všechny pronásledované. Jak se liší polské a české vzpomínky na Volyň?

S polským novinářem bude hovořit básník a překladatel Josef Mlejnek, autor knihy Volyň tam v dáli (CDK 2015), jehož předci žili na Volyni, a malíř Rostislav Zárybnický, který se narodil v roce 1936 ve Sklíni a v roce 1947 byl spolu se svou rodinou repatriován do Československa. 

Debata je součástí diskusního cyklu Polského institutu v Praze a Knihovny Václava Havla, který představuje současné polské reportéry.

Večer se koná v českém a polském jazyce, simultánní tlumočení zajištěno.

Jak vypadá debata v České republice, kde jsou naše silné stránky, kde naše slabiny a jaké ponaučení si můžeme vzít ze zahraničí, to budou témata naší diskuse.

Hosté: Luděk Niedermayer, europoslanec; Martin Hausenblas, autor projektu Liftago, podnikatel a filantrop, Christina Bache, výzkumná pracovnice Martens Centre v Bruselu, a Eva Palacková, politická poradkyně Evropské lidové strany.

Moderuje Lucie Tungul, politoložka a analytička, TOPAZ.

Pořádá Knihovna Václava Havla ve spolupráci s politickým institutem TOPAZ.

Pražské jaro a studená válka, Dubčekův „socialismus s lidskou tváří“, československá mládež, která je plná nadějí a nových myšlenek. Za železnou oponou se v této chvíli nic nezdá být nemožným. Avšak obří kola politiky se dál točí v pozadí, sovětský vůdce Leonid Brežněv vyvíjí nátlak a Rudá armáda se shromažďuje na hranicích...

Hosté večera: Simon Mawer, Kateřina Kadlecová a Lukáš Novák

Moderuje Petr Vizina.

Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků Jirousovy dcery Františky Jirousové a její kamarádky Jany Bauerové. Jirousovi říkají Mága, podle jeho přezdívky Magor, a zaznamenávají události let 1997–2011 z Prostředního Vydří, z Prahy a Staré Říše.

Deníky zachycují některé momenty Jirousova života, které se jinému médiu uchovat nepodařilo, například Jirousův vztah ke zvířatům nebo jeho dojetí nad hudbou. Záznamy ukazují Jirouse z devadesátých let v jiném světle, než jak ho tehdy veřejnost často vnímala – jako opilce a provokatéra. Knihu uvedeme za přítomnosti obou autorek.

Ve druhé části večera pak představíme projekt Městské knihovny v Praze, která postupně vydá všechna básnická díla Ivana Martina Jirouse jako e-knihy. O plánech a výhledech bude za MK hovořit Richard Olehla.

Večerem provází Aleš Palán.

Hra Václava Havla Zítra to spustíme je věnována Aloisi Rašínovi a dramatickým událostem noci z 27. na 28. října 1918, jež předcházely vyhlášení samostatnosti republiky.

Na výzvu Knihovny Václava Havla, aby si studenti a žáci připomněli stoleté výročí vzniku Československa inscenováním hry Zítra to spustíme, reagovaly desítky škol. Představení, která připraví a zahrají ve své obci nebo městě, pro nás natočí. Projekt vyvrcholí závěrečným divadelním happeningem v pražském Divadle v Dlouhé, kde se setkají tvůrci nejlepších školních inscenací.

Projekt je realizován s podporou Ministerstva Kultury ČR v rámci iniciativy Společné století.

V letošním roce událost hostilo ve své reprezentativní budově poblíž Evropské komise Zastoupení hl. m. Prahy při EU. Hlavní řečníky i přítomné hosty v úvodu přivítali velvyslanec České republiky v Bruselu Jaroslav Kurfürst, velvyslanec ČR při EU Jakub Dürr a za Evropský parlament poslanec Pavel Svoboda, který spolu s komisařkou Věrou Jourovou udělil dialogům záštitu.

Program naleznete zde.

Vychází v něm z historie svého slovansko-židovského rodu. Děj románu se odehrává v průběhu celého dvacátého století, převážně na území střední a východní Evropy. Najdeme zde nejen Oděsu, Lvov či Karlovy Vary, ale i Kolymu, Jeruzalém či Brooklyn. 

Autor s odstupem střízlivého pozorovatele a pečlivého dokumentaristy popisuje příběhy čtyř generací příslušníků vlastní – kdysi velmi rozvětvené – rodiny na pozadí dramatických dějinných zvratů a katastrof dvacátého století: od první světové války přes bolševickou revoluci, léta Stalinova teroru, druhou světovou válku a holokaust, až po období poválečné totality. Čtenář si skládá celkový obraz doby pomocí popisek fotografovaných osob, jejich zevnějšku a atributů, i ze zdánlivě nepodstatných detailů prostředí. Z těchto útržků postupně proniká pod povrch dění, do tragických osudů rodiny, do zmizelého světa východoevropského židovství, ale i ortodoxního křesťanství jako étosu pod povrchem sovětské reality. 

Diskuse se zúčastní také překladatelka knihy Džamila Stehlíková a básnířka Ljudmyla Chersonská, autorka koláží k Rodinnému archivu.

Překlad do češtiny zajištěn.

Knihu přivítá Marie Tomášová, o Topolově díle budou hovořit Milan Uhde a Lenka Jungmannová. 

O knize promluví Karel Hvížďala. Ukázky z knihy přečte autorova vnučka Marie Topolová.

Slovem provede Jan Šulc.

Od smrti Natálie Gorbaněvské uplynulo pět let. Tento večer je věnován jí a všem, kdo na ni chtějí společně zavzpomínat. Připomeneme si Natálii Gorbaněvskou jako básnířku – její básně zazní v originále i českých překladech, ale i jako publicistku nebo překladatelku. 

Takovou, jakou si ji pamatujeme z jejích několika posledních návštěv v Praze, ji uvidíme v dokumentárním filmu Ksenie a Kirilla Sacharnových z roku 2016 Natálie Gorbaněvská: Nejsem hrdinka. Film představí a na svá setkání s Natálií Gorbaněvskou přijde spolu s námi zavzpomínat i jeho režisérka.

Tlumočení do češtiny zajištěno.