Klub / Novinky / Program
Občané z Ostrovní #25 Politici chyceni v sociálních sítích 20/03/24
Jaký je obraz české politiky na sociálních sítích? Jsou čeští politici jen prodavači vlastní moci, nebo dokáží občany motivovat a udávat nějaký hodnotový směr? Mnoho lidí dnes využívá sociální média jako jediný zdroj informací a tato média mají vliv na voličské rozhodování každého z nás. Docentka Denisa Hejlová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK v Praze si moderátorkou Annou Klein povídá o tom, že bychom si měli dávat na příspěvky, které útočí na naše emoce. Každý příspěvek politika je totiž ve své podstatě politická reklama. Podcast Více
Občané z Ostrovní #24 Zdravé množství alkoholu neexistuje 28/02/24
Vztah mladých lidí k alkoholu se proměňuje, zdravotní gramotnost stoupá a odráží se i v zájmu mladé generace o kampaň Suchej únor. To ale bohužel neznamená, že alkohol už pro mladé lidi nepředstavuje problém. Profesor Michal Miovský, psycholog a přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN, v podcastu radí, co dělat, když jste součástí party, kde všichni pijí. Doporučuje také řadu preventivních programů určených pedagogům a školám. Více
Studentský hlas #13: „Sektářství se symptomy podobá drogové závislosti,“ říká religionista Jahl 26/02/24
Nový díl série Studentský hlas se věnuje sektám působícím na území České republiky. Moderátorka Marika Staňková se ptá studenta religionistiky Jakuba Jahla na to, v čem spočívá nebezpečí sekt, jaké sekty dnes na území ČR působí a na jaké typy lidí se zaměřují. „Pro každého člověka je na světě ideální sekta, nikdo není mimo nebezpečí,“ varuje host, který v rozhovoru mluví i o novém trendu sekt ve virtuální realitě, které cílí na mládež od 12 let. Více
Nominace na Cenu Toma Stopparda za rok 2024 je stále otevřená 23/01/24
Připomínáme možnost nominovat vlastní texty na Cenu Toma Stopparda, kterou od roku 2021 Knihovna Václava Havla pořádá. Cena je udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši. Cena je dotována částkou 50 000 korun, kterou pro tento účel poskytuje Tom Stoppard. Příspěvky k posouzení lze zaslat do 3. dubna 2024 na adresu CenaTS@vaclavhavel.cz. Více informací naleznete zde.
Program na Duben 2017<>
Vstup na všechny akce Knihovny Václava Havla je zdarma
Jeho svoboda, naše svoboda. Václav Havel v Burgtheatru
- Kde: Theatermuseum, Lobkowitzpl. 2, 1010 Vídeň, Rakousko
- Kdy: 20. září 2016, 18:00 – 17. duben 2017, 18:00
Václav Havel: Jeho svoboda, naše svoboda. Premiéry dramatika, disidenta a prezidenta ve vídeňském Burgtheatru v letech 1976–1986. Výstava k nedožitým 80. narozeninám Václava Havla
„Železnou oponu v umění ignorujeme.“ Achim Benning
„Ve svém neštěstí mám jedno štěstí, které není dopřáno každému a které mi aspoň částečně nahrazuje to, oč jsem připraven. Mé hry jsou totiž v míře, která mne samého vždy znovu překvapuje, uváděny různými divadly v zahraničí. Ale nejen to: mám dokonce i svůj náhradní divadelní domov: je jím vídeňský Burgtheater, který už deset let uvádí vždy poprvé mé hry a jehož téměř domácím autorem jsem se stal. Jak už asi ani jinak u mne být nemůže, i tyto radostné okolnosti nejsou prosty paradoxů: jedním z nich je, že jsem v životě ve vídeňském Burgtheatru nebyl a že jeho ředitele pana Benninga jsem osobně poznal teprve nedávno, když mne v Praze navštívil.“ Václav Havel: Daleko od divadla, 1986
Na jedné straně se po světové premiéře dramatikovy hry na prestižní evropské scéně herci děkují, na druhé straně sedí o tři sta kilometrů dál v podhůří českých hor autor na ztemnělém dvorku v proutěném křesílku s policejním autem za plotem. Na jedné straně zájem médií a kritiků významných deníků – na druhé straně rušičkami atakovaný signál chrastícího tranzistorového rádia, z nějž se autor snaží vyrozumět, jak to ve Vídni dopadlo. Ve Vídni slavnostně oblečené obecenstvo – v Praze později vězeňská cela.
Z podobných vzpomínek vzešel koncept naší výstavy, pro niž poskytlo materiály Rakouské divadelní muzeum, Knihovna Václava Havla, vídeňský Burgtheater a Archiv Bruna Kreiského.
Téma vídeňských premiér Václava Havla shrnul a připomenul v roce 1986 Hans Haider v Rakouském kulturním středisku v Praze. Připravil zde výstavu Muthertheater. Die Uraufführungen der Stücke von Vaclav Havel im Wiener Burgthetar 1976 bis 1986. Mit einer Forsetzung in Zürich. Ani on se nezaměřil pouze na divadelní inscenace, ale poukázal na aktivity západní kulturní veřejnosti a představitelů rakouského státu, kteří se před znesvobodňujícím československým režimem účinně zastávali pronásledovaného Václava Havla a dalších disidentů. Díky spolupráci s Archivem Bruna Kreiského jsme mohli toto téma, pootevřít trochu více.
Kromě rozdílů obou světů se snažíme ukázat a ocenit snahy o budování vazeb mezi nimi. Zasloužil se o ně jak Václav Havel svou tvorbou a životnímu postoji, tak ta část rakouské společnosti, které nebylo lhostejné, že jen kousek za hranicemi jejich země panuje nesvoboda, což je téma silné dodnes: Nelze být lhostejný k okolnímu dění a nelze se spoléhat na to, že problémy vyřeší někdo jiný.
Tento pohled odráží i paralelní struktura výstavy: v první, vídeňské linii obrazně pozveme návštěvníky do divadelního sálu Akademietheatru, komorní scény Burgtheatru, a připomeneme divadelní styl, atmosféru a ohlasy tehdejších inscenací her Václava Havla. V druhé linii se pokusíme přiblížit těžkosti i radosti samotného autora v nesvobodném Československu. Obě témata prezentujeme chronologicky. V úvodu představíme koncepci a hlavní postavy, následující tři dvojice panely zobrazují tři Havlova životní období: první uvádění her Václava Havla v Burgtheatru v kontrastu s událostmi počátku Husákova režimu v Československu, vídeňské inscenace v letech, která strávil autor ve vězení, a představení dvou zásadních Havlových děl v letech osmdesátých, která ve Vídni uzavírala Benningovu éru v Burgtheatru, zatímco v Praze zjitřená politická situace směřovala k revolučnímu převratu. Příběh završí poslední panel, přibližující setkání nového prezidenta Václava Havla s ředitelem svého někdejšího mateřského divadla Achimem Benningem, jehož inscenace měly pro něj jako pro dramatika i člověka zásadní význam. Obě linie propojuje podpora pronásledovaného Václava Havla a jeho kolegů ze strany rakouských úřadů a významných evropských kulturních osobností (mj. i Heinricha Bölla, Güntera Grasse, Siegfrieda Lenze nebo Friedricha Dürrenmatta) v čele se spolkovým kancléřem Brunem Kreiskym.
Václav Havel (1936–2011) se jako publicista a divadelní autor etabloval v první polovině šedesátých let, kdy psal do předních kulturních časopisů a pracoval jako dramaturg v Divadle Na zábradlí. Pro ně napsal tři hry: Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění. Díky německému literárnímu agentovi a řediteli divadelního oddělení hamburského nakladatelství Rowohlt Klausi Junckerovi byly všechny tyto hry brzy uvedeny v německém jazyce v berlínském Schiller-Theater.
Po krátkém uvolnění v šedesátých letech se komunistický režim snaží nabytou svobodu občanů v Československu opět oklestit. Václav Havel je postupně umlčován a nakonec z oficiálního kulturního prostředí vytěsněn. Jeho díla se v jeho republice nesměla publikovat ani hrát. Havlovo pronásledování Státní bezpečností vyvrcholilo v letech 1979–1983 čtyřletým vězením. Poté napsal během pěti let mj. tři celovečerní divadelní hry – Largo desolato, Pokoušení a Asanaci. Ani ty nemohly být uvedeny na žádné oficiální domácí scéně.
Tolik postrádaný divadelní domov mu v letech 1975–1986 poskytl ve vídeňském Burgtheatru jeho tehdejší ředitel Achim Benning. Díky němu měly ve Vídni premiéru všechny úspěšné aktovky Václava Havla (Audience, Vernisáž a Protest) a celovečerní hry Horský hotel, Vyrozumění, Largo desolato a Pokoušení. Žádnou z nich sice autor nemohl vidět, ale většinu z nich s přáteli ve svém pražském bytě přivítal malou oslavou ve stejném čase, kdy ve Vídni probíhala premiéra.
Ve finále výstavy se obě linie setkávají v Curychu, kde Achim Benning působil v letech 1989–1992 jako ředitel divadla Schaupspielhaus a kde v roce 1989 režíroval vynikající představitel Havlových postav Joachim Bissmeier Havlovu Asanaci. Tam také v rámci oficiální státní návštěvy nově zvolený československý prezident převzal cenu Gottlieba Duttweilera. Na slavnostním večeru, který pro něj Achim Benning uspořádal, se sešel s předními evropskými spisovateli i některými z tvůrců, kteří se podíleli na inscenacích jeho her ve Vídni.
Burgtheater poskytl hrám Václava Havla své nejlepší herce (Sonja Sutter, Johannes Schauer, Sebastian Fischer, Maresa Hörbiger, Elisabeth Augustin, Helma Gautier, Rudolf Wessely a další) v čele s Joachimem Bißmeierem, který prokázal velké porozumění pro osobitost a humor Havlových textů a stal se vynikajícím interpretem jeho klíčových postav, především Ferdinanda Vaňka. Ke spolupráci byli vyzváni evropsky respektovaní režiséři (Jürgen Bosse Leopold Lindtberg, Peter Palitzsch, a Čech Vojtěch Jasný). Ohlasy vídeňských představení nebyly jednoznačné u recenzentů ani u diváků – velký úspěch se střídal s neporozuměním a kritikou. Ale fakt, že Havlova díla započala na první vídeňské scéně úspěšnou pouť po jevištích celého světa, je neoddiskutovatelný. A stejně tak to, že i v tomto případě ukázal fenomén „divadlo“ svou nejlepší tvář a v plné síle se projevil ve smyslu, který zazněl v dopise Václava Havla své ženě Olze: „Jistá zvláštnost (jednostrannost) společně sdíleného zážitku (nesdílejí a nemohou a nechtějí ho sdílet všichni) způsobuje, že tu nejde jen o něčí dorozumění o něčem, ale často i o dorozumění proti něčemu a proti někomu. Tento fakt vzniklou pospolitost nutně posiluje: dík jemu je také vstup takovéhoto divadla do společenského vědomí vždycky i trochu kontroverzní, ale právě tím skutečně oplodňující. Snad by se dalo celkově říct, že zdrojem této pospolitosti není společná identifikace s ,řádem věcí‘, ale společná účast na ,řádu ducha‘.“
Hlavní pořadatelé: Knihovna Václava Havla, České centrum Vídeň
Partneři: Theatermuseum Wien, Burgtheater /Akademietheater Wien, Max Reinhardt Seminar Wien
Ke kořenům zpochybňování liberální demokracie
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 4. duben 2017, 19:00 – 21:00
Kritika lidských práv – genealogie demokratického skepticismu.
Lidská práva, základy moderní liberální demokracie, čím dál otevřeněji čelí kritice a zpochybňování. Belgická politoložka Justine Lacroix a lucemburský filozof Jean-Yves Pranchère se během svého vystoupení budou zamýšlet nad otázkami, kde má současná kritika lidských práv své kořeny. Ve svých úvahách se budou zabývat názory a myšlenkami od protirevolučních myslitelů z dob Francouzské revoluce jako Joseph de Maistre nebo Louis de Bonald až po dnešní politology a filozofy, jakými jsou třeba Marcel Gauchet nebo Régis Debray.
Jean-Yves Pranchère je filozof, vyučuje na Université libre de Bruxelles, Justine Lacroix je politoložka působící na stejné univerzitě. V roce 2016 společně vydali knihu Le procès des droits de l'homme – Généalogie du scepticisme démocratique (nakl. Seuil) „Kritika lidských práv“, esej o genealogii demokratického skepticismu, o vnímání lidských práv a porozumění jejich politickému významu.
Moderuje Alexandre Pajon.
Ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze, Velvyslanectvím Lucemburského velkovévodství a Velvyslanectvím Belgického království.
Debata proběhne ve francouzštině, simultánní tlumočení zajištěno.
Václav Havel: Protest
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 6. duben 2017, 19:00 – 21:00
Podepsat, či nepodepsat? Jedna z ďábelských otázek, které jsou pro autorovu dramatickou tvorbu příznačné. Méně známou jednoaktovou „vaňkovku“ z roku 1978 o stále aktuálním tématu nabízíme v nastudování Havlova „dvorního“ Divadla na tahu, které se jeho hrám věnuje od roku 1975, kdy uvedlo „skandální“ představení Žebrácké opery v Horních Počernicích.
Režie Andrej Krob, hrají Karel Beseda a Radek Bár.
Karel Hvížďala: Dobře mrtvý dědeček
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 10. duben 2017, 19:00 – 21:00
Druhá kniha fejetonů Karla Hvížďaly volně navazuje na předešlý Osmý den týdne. Ožívají zde význačné postavy české společnosti 20. století ‒ malíři Jan Zrzavý a Antonín Pelc, spisovatel Viktor Fischl, kreslíř Vladimír Jiránek, fotografové Oldřich Škácha a Josef Koudelka, divadelník a básník Jiří Suchý.
Ani tentokrát Hvížďala nepsal vzpomínky v pravém smyslu toho slova, minulost je mu spíše inspirací ke kritickým pohledům na současnost.
Knihu uvádí Petr Fischer, ukázky čte Jiří Lábus, zahrají Oldřich Kaiser a Dáša Vokatá.
Debata s Respektem: Mela v České televizi
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 11. duben 2017, 19:00 – 21:00
Již brzy proběhne volba nového generálního ředitele České televize. Všude kolem nás ve střední Evropě jsou média veřejné služby spoutána politiky, čeká to i Českou televizii?
Hosté:
Jana Ciglerová, novinářka
Karel Novák, kandidát na šéfa ČT
Marek Wollner, investigativní novinář ČT
Jan Potůček, mediální expert
Večer moderuje Ondřej Kundra.
Miloš Bondy: Co odvál dým aneb jak jsem přežil holokaust
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 12. duben 2017, 19:00 – 21:00
Dnes třiadevadesátiletý lékař Miloš Bondy, pocházející z pražské židovské rodiny, byl za 2. světové války s celou rodinou transportován do vyhlazovacího tábora Osvětimi-Březinky, kde oba jeho rodiče zahynuli. Miloš Bondy přežil selekci do plynu, zrůdné lékařské pokusy i pobyt v dalších táborech (Sachsenhausen, Ohrdruf a Buchenwald), po pochodu smrti se dočkal osvobození v německém Eisenachu.
Nyní vycházejí knižně jeho vzpomínky Co odvál dým o životě člověka, kterého nezlomily ani ty nejkrutější podmínky. Autor zachytil mnoho konkrétních detailů fungování táborové mašinerie, příběhy některých svých spoluvězňů i táborovou hierarchii. Své svědectví podává osobitě, živě a místy i s nečekaným humorem.
Společně s Milošem Bondym vystoupí dokumentaristka Olga Sommerová, nakladatel Aleš Lederer a knižní redaktorka Petra Švehlová.
Setkání moderuje Denisa Novotná.
Ve spolupráci s nakladatelstvím PROSTOR.
Chajtarma
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 13. duben 2017, 18:00 – 21:00
Příběh Tatarů ve filmu režiséra Achtěma Sejtablajeva.
Tragickým datem v historii krymských Tatarů je 18. květen 1944, kdy začaly Stalinovy deportace. Hrdina Sovětského svazu, pilot Ahmetan Sultan, se z války vrací do svého rodného města, přímo do víru násilného dění. Co se stalo jemu a jeho blízkým, je předznamenáním hrozivého osudu celého národa.
Úvodem k filmu je vystoupení Zlatého akordeonisty, proslulého tatarského muzikanta Servera Abkerimova.
Po promítání následuje beseda o historii i současnosti Krymu s režisérem Achtěmem Sejtablajevem.
Film je s anglickými titulky. Překlad besedy zajištěn.
Ve spolupráci s KITAP, Kulturní tatarskou asociací v Praze.
Gabina
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 18. duben 2017, 19:00 – 21:00
Večer s fotografkou Gabinou Fárovou.
Již během své dráhy modelky (Saudek, Stano) a manekýnky fotila GABINA městské kolotání a své souputníky z polodětských bohémských part kolem undergroundových časopisů Violit a Revolver Revue, z nichž se mnozí stali etablovanými tvůrci (Kremlička, Socha, Karlík, Landovská…). V letech devadesátých se GABINA ve fotoagentuře Radost, kterou spoluzaložila, soustředila na odvrácenou stranu překotné doby, třeba snímky valdických vězňů. Její nynější portrétní fotografie a akty, zejména bohatá sklizeň krásy ženského těla, patří ke klenotům klasické černobílé fotografie.
O svém životě a díle bude během promítání nových i dnes již téměř historických snímků GABINA hovořit s Jáchymem Topolem.
foto (c) Gabina Fárová
Večer revue Souvislosti
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 19. duben 2017, 18:30 – 21:00
Ohlédnutí za loňským ročníkem, rozhledy a výhledy.
S básníkem Pavlem Novotným o jedné „explozivní básni“ H. C. Artmann. S překladatelem Martinem Pokorným o T. S. Eliotovi.
Básník Petr Král čte ze svých překladů francouzských symbolistů.
Herečka Ivana Uhlířová čte z textů Patrika Ouředníka, Petera Repky, Marie Feryny, Pavla Novotného, Friedricha Hölderlina, Vlasty Bakalové, Tymothyho Steela, Jana Spěváčka, Romana Szpuka, Jakuba Čermáka, Magdalény Platzové, Ghayatha Almadhouna, Karla Pecky, australských aboridžinců
Hudební doprovod: Dorota Barová, Marcel Bárta
Vpád do Evropy – Večer k nedožitým 80. narozeninám Jiřího Dienstbiera
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 20. duben 2017, 19:00 – 21:00
Diskuse o tom, jak se někdejší novinář, topič, signatář Charty 77 a politický vězeň jako první ministr zahraničních věcí demokratického Československa pustil do realizace svého snu o Evropě.
K debatnímu stolu jsme ve výroční den nedožitých osmdesátin Jiřího Dienstbiera pozvali Magdu Vášáryovou, Luboše Dobrovského a Alexandra Vondru.
Moderuje Michael Žantovský.
Václav Jamek: Na onom světě
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 24. duben 2017, 19:00 – 21:00
Autorské čtení dvojjazyčného a dvoudomého básníka, kritika, esejisty a překladatele z francouzštiny Václava Jamka.
V úvodu k jeho loni vydaným fejetonům, publikovaným v letech 2005–2015 v Listech a shrnutým do svazku Na onom světě se tomu budeme smát, stojí: „Ani jsem si to dost neuvědomoval, ale octl jsem se zřejmě na jakémsi rozcestí. A bylo to rozcestí slepých ulic. Lid měl své chiméry, které jsem nesdílel, a čeští intelektuálové měli zas jiné chiméry, které jsem nesdílel: se svou vlastní chimérou jsem neměl celkem kam jít, života před sebou pomálu, a nezdálo se mi, že bych byl někde vítán…“
S Václavem Jamkem o Václavu Jamkovi i jeho „inexistenciálním souputníku“ Eberhardtu Hauptbahnhofovi hovoří Vlasta Dufková.
Islám a filozofie
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 25. duben 2017, 19:00 – 21:00
Přijďte se dozvědět více nejen o kořenech a historii islámské filozofie a myšlení. Jak porozumět dnešnímu islámu? O vztazích mezi filozofií a islámem i o tom, jak se filozofická a intelektuální historie muslimských zemí promítá do současné muslimské společnosti budou debatovat profesoři Ali Benmakhlouf a Eric Linn Ormsby.
Marocký filozof Ali Benmakhlouf, odborník na klasickou arabskou filozofii, působí na pařížské Université Paris-Est Créteil Val-de-Marne, Vysoké škole politických věd (Sciences Po) či na Université Livre de Bruxelles. Předsedá poradnímu výboru pro deontologii a etiku Výzkumného institutu pro rozvoj a působí jako viceprezident Národního etického výboru a člen mezinárodních filozofických institucí jako třeba Diderotova institutu. Má za sebou bohatou publikační činnost, do povědomí frankofonní veřejnosti se zapsal zejména esejí Pourquoi lire les philosophes arabes (Proč číst arabské filozofy) o arabských filozofech, kteří ovlivnili intelektuální vývoj evropské civilizace, avšak upadli do zapomnění.
Eric Linn Ormsby je vědec, překladatel, básník a spisovatel. Mnoho let působil jako ředitel knihovny a profesor Institutu islámských studií na McGillově univerzitě v Montrealu, v současné době je profesorem londýnského Institutu islámských studií. Jeho široká publikační činnost na téma islámské filozofie zahrnuje díla jako Theodicy in Islamic Thought (Princeton University Press, 1984), Handlist of Arabic Manuscripts (New Series) in the Princeton University Library (1987) nebo Moses Maimonides and His Time (Washington, D.C., 1987). Kromě mnoha článků na téma islámské teologie a mysticismu vydal pět básnických sbírek a překládá také díla klasických islámských filozofů (Al-Ghazali, Nasir Khusraw) nebo dílo moderního perského myslitele Mohammada Amira-Moezziho.
Akce se koná ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze.
Simultánní tlumočení zajištěno.
Wittgensteinova kniha faktů
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 26. duben 2017, 19:00 – 21:00
Beletristický text Ladislava Čumby líčí s nadhledem příběh Ludwiga Wittgensteina, jednoho z nejvlivnějších filozofů 20. století. Syn kladenského oceláře, jednoho z nejbohatších občanů Rakouska-Uherska, podobu jehož maminky Poldi si někteří občané Kladna ještě uchovávají v paměti, se obrovitého majetku zřekl. Stal se zahradníkem a po mnoha peripetiích učitelem filozofie v Cambridge.
Příběh české stopy v rodině i životě filozofa Wittgensteina je svědectvím o tvrdošíjnosti jak kapitalistů, tak literátů, o neústupnosti i toleranci, kulturním mecenášství, síle vyřčeného i napsaného slova a uvádí nás mezi význačné umělce té doby, často rodinné přátele. Jmenují se Rilke, Trakl či Klimt, Brahms i Hindemith nebo Ravel.
Komponovaný pořad, zahrnující množství hudebních ukázek a projekci dobových dokumentů, uvádíme ve výroční den Wittgensteinova narození. Wittgensteinovu knihu faktů uvede Milan Gelnar, šéf nakladatelství Argo, o genezi svého objevitelského textu promluví autor Ladislav Čumba a ukázky přečte herečka Alžběta Kostrhunová.
Milena Jesenská: Křižovatky
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 27. duben 2017, 19:00 – 21:00
Obsáhlý výbor z publicistického díla Mileny Jesenské z let 1919–1939 s názvem Křižovatky uvede Petr Pithart. O své více než čtyřicetileté práci na přípravě edice promluví literární historička Marie Jirásková, rodinné vzpomínky na Milenu Jesenskou přiblíží prof. Anna Housková, vnučka nejbližší Mileniny celoživotní přítelkyně Staši Jílovské.
Fedor Gál: Přes ploty
- Kde: Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 110 00
- Kdy: 28. duben 2017, 19:00 – 21:00
Před deseti lety začal emailový dialog dvou mužů, jejichž osudy nemůžou být zdánlivě odlišnější. Sociolog, politik a bývalý disident Fedor Gál, přesvědčený, že dialog je nutný za všech okolností, si píše s národním socialistou Matejem, zůstávajícím v anonymitě. Co všechno se stane v životech aktérů, jak se posunou jejich názory a pohledy v proměně desítkách kliknutí na tlačítko „odeslat“.
Slavnostní křest netradiční korespondence, kterou vydalo nakladatelství Větrné mlýny.
Večer moderuje Petr Vizina.
Havel Channel
Havel Channel je audiovizuální projekt Knihovny Václava Havla, jehož cílem je šířit myšlenkový, literární a politický odkaz Václava Havla, bez ohledu na vzdálenost, zeměpisné hranice či nouzové stavy. Jeho páteř tvoří debaty, vzdělávací projekty a rozhovory. Velký prostor je věnován též konferencím, autorským čtením, záznamům divadelních inscenací a koncertům. Audiovizuální projekt Knihovny Václava Havla Havel Channel se uskutečňuje díky laskavé podpoře Karel Komárek Family Foundation.
Publikace / E-shop
Jádrem publikačního programu Knihovny jsou dílo a život Václava Havla, jeho rodiny a blízkých spolupracovníků a přátel. Pro přehlednost je ediční plán členěn do šesti edičních řad: Sešity Knihovny Václava Havla, Edice Knihovny Václava Havla, Studentská řada, Hovory v Lánech, Spisy Václava Havla, Dílo Pavla Juráčka a Konference Knihovny Václava Havla. Tituly, které není možné zakomponovat do některé z předcházejících řad a které i přesto jsou pro ediční činnost Knihovny Václava Havla významné, vycházejí volně, mimo edice.
Dalajlama a Havel
649,- Kč
Karel Schwarzenberg, 2004
149,- Kč
Václav Havel, Silvestr 1976
149,- Kč
Paměti kulisáka
300,- Kč
Moc bezmocných a jiné eseje
349,- Kč
Podivná doba
299,- Kč
Poslední prezidentský projev
149,- Kč
S jeho svatostí Dalajlamou
149,- Kč
Konference a ceny
Evropské Dialogy Václava Havla
Evropské dialogy Václava Havla jsou mezinárodním projektem, jenž si klade za cíl otevřít a vést diskusi o tématech určujících směřování současné Evropy s přihlédnutím k evropskému duchovnímu odkazu Václava Havla. Hlavním inspiračním zdrojem tohoto projektu je esej Václava Havla "Moc bezmocných": Evropské dialogy Václava Havla více než jiné projekty obdobného zaměření hodlají nabídnout "bezmocným" prostor k vyjádření a tedy k posílení jejich pozice v rámci Evropy.
Projekt je plánován jako dlouhodobý a zahrne spolupráci s dalšími organizacemi v různých, evropských městech. Jednotlivá setkání probíhající formou konference jsou určena především středoškolským a vyskoškolským studentům, stejně jako ostatním zájemcům o evropskou problematiku z řad odborné i široké veřejnosti.
Praha Plzeň Brno 2022Olomouc Praha 2023Praha 2021Mnichov 2020Brusel 2020Praha 2019Brusel 2019Praha 2018Brusel 2018Evropa na křižovatcePraha 2017Brusel 2017Praha 2016Brusel 2016Praha 2015Brusel 2015Brusel 2014Berlín 2014Praha 2014 - J. GauckBruggy 2014Praha 2014
Cena Václava Havla za lidská práva
Ocenění je od roku 2013 každoročně udělováno Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni.
11. ročník Ceny (2023)10. ročník Ceny (2022)9. ročník Ceny (2021)8. ročník Ceny (2020)7. ročník Ceny (2019)6. ročník Ceny (2018)5. ročník Ceny (2017)4. ročník Ceny (2016)3. ročník Ceny (2015)2. ročník Ceny (2014)1. ročník Ceny (2013)O Ceně
Transatlantické dialogy Havel - Albrightová
Od prvních Transatlantických dialogů Václava Havla, konaných v roce 2021 na konferencích GLOBSEC a FORUM 2000, jsme přišli o dalšího spolehlivého spojence, který podporoval naše zaoceánskou vazbu a prosazoval potřebu čelit hrozbám, které ohrožují demokracii a mezinárodní řád na obou stranách oceánu, bývalou ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou. Vzhledem k blízké vazbě mezi Václavem Havlem a Madeleine Albrightovou a po Havlově úmrtí mezi ministryní a Knihovnou Václava Havla jsme tento program se souhlasem rodiny M. Albrightové přejmenovali na Transatlantické dialogy Havel – Albright (HATD) podle dvou hlavních postav, které tuto vazbu zosobňovaly a měly zároveň středoevropské kořeny. Václav Havel a Madeleine Albrightová společně symbolizují transatlantické vztahy a základní hodnoty, z nichž vycházejí, patrně lépe, než jakákoliv jiná dvojice z nedávných dějin. Nadcházející Dialogy na téma „Nenahraditelná žena: Odkaz Madeleine K. Albrightové“, které se budou konat na konferenci FORUM 2000 1. září 2022, a konference „Havel a naše krize“ na Colby College ve státě Maine 28. září 2022 se tak stanou místy, kde lze projevit zaslouženou úctu této dvojici, kterou jsme všichni respektovali a obdivovali.
Transatlantic Dialogues 2021Transatlantické dialogy 2022HATD 2022 Praha
Cena Toma Stopparda
„Zůstávám hrdý na svoje spojení s českou literaturou prostřednictvím Ceny Toma Stopparda. Je neuvěřitelné připomínat si její počátky v dobách totality,“
Tom Stoppard
Cena, kterou v letech 1984–2017 organizovala Nadace Charty 77, je udělována každoročně tříčlennou porotou za původní, knižně nevydanou esej v českém jazyce, přispívající mimořádným způsobem k pochopení stavu současné společnosti a společenských procesů, civilizace a civilizačních okruhů, mezinárodního prostředí, lidských práv, literárních a uměleckých děl a jejich tvůrců, nových vědeckých objevů, moderní historie a procesů odehrávajících se v lidské duši.
Cena je dotována částkou 50 000 korun, kterou pro tento účel poskytuje sir Tom Stoppard.
Václav Havel
Václav Havel
* 5. 10. 1936 Praha
† 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova
- spisovatel a dramatik, publicista a filozof
- jeden z trojice prvních mluvčích Charty 77
- vůdčí autorita československé společenské změny v listopadu 1989
- poslední prezident Československa a
- první prezident České republiky
- celoživotní zastánce lidských práv a svobod doma i ve světě.
Knihovna Václava Havla školám
Vzdělávací projekty Knihovny Václava cílí na žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol a skrze odkaz Václav Havla motivují mladou generaci k zamyšlení nad otázkami občanské společnosti, demokracie a lidských práv.
Na vzdělávacím webu edu.vaclavhavel.cz naleznete:
- 83 vzdělávacích videí a podcastů
- Více než 100 metodických materiálů a pracovních listů
- 6 workshopů
- 5 webinářů
- 14 digitálních výstav
Archiv / Dokumentační centrum / Výzkumné projekty
Knihovna Václava Havla postupně shromažďuje, digitalizuje a zpřístupňuje písemnosti, fotografie, zvukové nahrávky a další materiály, které se týkají Václava Havla. To, co najdete v tomto digitálním archivu, není všechno, co máme k dispozici. Digitalizovaných materiálů je víc. Zároveň mnohé věci stále sháníme. Pokud hledáte něco speciálního, co zde nenajdete, nebojte se nás zeptat nebo nás navštívit, rádi Vám vyjdeme vstříc.
- 70200 záznamů celkově
- 27196 událostí ze života VH
- 2831 textů VH
- 2125 fotografií
- 403 video záznamů
- 568 audio záznamů
- 6604 dopisů
- 15101 textů o VH
- 8255 knih
- 40254 bibliografických záznamů
Vstup do databáze archiválií KnVH je zdarma a je možný po registraci uživatelů (vyplnění badatelského listu). Nahlížení do archiválií, které se zobrazují v nečitelné podobě je možné pouze ve studovně Knihovny Václava Havla, Ostrovní 13, 110 00 Praha 1, každé úterý (kromě svátků) od 9.00 do 17.00 hodin, jinak po předchozí domluvě.
Vaše dotazy rádi zodpovíme na archiv@vaclavhavel-library.org.
Přihlášení (jen pro registrované)
Den za dnem s Václavem Havlem
Unikátní archivní projekt Knihovny Václava Havla, který s odstupem 30, respektive 33 let postupné zpřístupňuje program každého dne Václava Havla ve funkci československého (1989-1992) a prvního českého prezidenta (1993-2003) po celou dobu výkonu mandátu na základě dochovaných programů prezidenta republiky a dalších autentických dobových dokumentů.
Letem světem s Václavem Havlem
Interaktivní mapa Letem světem s Václavem Havlem, dopňuje expozici Havel v kostce, která plasticky zobrazuje Havlovu světovou „stopu“.
Jiná Evropa
Autentické výpovědi významných představitelů domácí protikomunistické opozice a exilu, osobností kultury i běžných občanů natočené v Československu, Maďarsku, východním Německu, Polsku a Rumunsku britskou společností Panoptic v letech 1987 a 1988. Výsledný stejnojmenný šestidílný televizní cyklus vysílal v premiéře Channel Four.
Revoluce (očima) Vladimíra Hanzela
Koláž vzpomínek, obrazových a zvukových dokumentů Vladimíra Hanzela, osobního tajemníka prezidenta Václava Havla, přibližující horečnou atmosféru dnů Sametové revoluce.
Rozhovory Václava Havla
Databáze veškerých dostupných rozhovorů, které poskytl tištěným médiím dramatik, spisovatel a politický aktivista Václav Havel od 60. let až do roku 1989. Výsledný korpus dokládá mimořádně zajímavý životní příběh jedince i specifický obraz moderní československé historie v dobách, kdy mělo svobodné myšlení blíž k ruzyňské věznici, než k jakékoli oficiální veřejné funkci.
Archiv Pavla Juráčka
Archiv Pavla Juráčka vzniká od února 2014, kdy jeho syn Marek Juráček předal šest banánových beden a kufr s psacím strojem z otcovy pozůstalosti do správy Knihovny Václava Havla. Postupně se třídí a digitalizují tisíce stran rukopisů, strojopisných složek, fotografií, dokumentů, osobní i úřední korespondence. Výsledkem této práce by mělo být nejen zmapování života a díla jedné z klíčových postav „nové vlny“ československého filmu šedesátých let 20. století, ale též zpřístupnění jeho literární tvorby ve svazcích knižní edice Dílo PJ.
Cílem Knihovny Václava Havla je uvést Pavla Juráčka do širšího kulturního povědomí a pomyslně navázat na hluboké přátelství mezi ním a Václavem Havlem, k němuž Havel krátce po Juráčkově smrti, v létě roku 1989, poznamenal: „Pavel byl můj kamarád, kterého jsem měl hrozně rád. Byl to jeden z nejcitlivějších a nejjemnějších lidí, které jsem znal – proto o něm nemůžu napsat víc.“
Vše o Knihovně
Knihovna Václava Havla pečuje o zachování odkazu Václava Havla, a to jak literárního, dramatického tak i politického, zejména pak jeho boje za svobodu, demokracii a ochranu lidských práv, podporuje výzkum a vzdělávání týkající se života, hodnot a doby Václava Havla a trvalého významu jeho myšlenek pro současnost i budoucnost.
Knihovna Václava Havla dále usiluje o rozvoj občanské společnosti a aktivního občanského života – slouží jako platforma pro diskuse týkající se otázek podpory a ochrany svobody a demokracie v České republice stejně jako v zahraničí.
Mezi hlavní poslání Knihovny Václava Havla patří:
- organizovat archivní, archivně badatelské, dokumentační a knihovnické činnosti zaměřené na dílo Václava Havla a dokumenty či věci s jeho působením související, včetně odborné analýzy jejich vlivu na život a sebereflexi společnosti
- formou expozic, debat, autorských čtení, divadelních představení, koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí přibližovat široké i odborné veřejnosti historický význam zápasu za lidská práva a svobody v době totality a tvorbu občanské společnosti v době budování demokracie
- organizovat vědecký výzkum a publikační činnost mapující „havlovský“ svět
Staňte se členy Klubu přátel Knihovny Václava Havla
Domníváme se, že se nám daří naplňovat vizi Václava Havla, jenž při založení Knihovny prohlásil, že má smysl jedině jako živoucí organismus, který zaujímá své nepřehlédnutelné místo v celku veřejného a politického života. Vnímáme to jako závazek a inspiraci do budoucna. Rádi bychom využili záznamů ze stovek našich akcí ve vlastním kanálu internetové televize, rozšířili publikační program, připravili další e-learningové série, začali pořádat workshopy pro učitele… To vše si však vyžádá nemalé finanční prostředky. Proto jsme se rozhodli obrátit na naše návštěvníky a příznivce s prosbou o podporu.
Pomozte nám inspirovat své okolí i Vy!
Přijdete se k nám a staňte se členem Klubu přátel Knihovny VH!
Přítel
Váš příspěvek nám pomůže s organizací pravidelných akcí pro veřejnost.
Patron
Váš příspěvek nám pomůže rozvíjet náš ediční plán a publikační činnost
Partner
pro další informace
Váš příspěvek nám pomůže s vývojem vzdělávacích miniserií, audivizuálních projektů, přípravou mezinárodních konferencí...
Podpořte nás
Finanční dary
Pokud máte zájem podpořit činnost Knihovny Václava Havla, konkrétní aktivity či projekty finančním darem, můžete učinit tak prostřednictvím Pay Pal účtu KnVH
Nebo bankovním převodem do:
ČSOB a. s., Na Poříčí 24, 115 20 Praha 1
- číslo korunového účtu 7077 7077 / 0300 CZK
- číslo EURO účtu 7755 7755 / 0300 EUR
- číslo dolarového účtu 7747 7747 / 0300 USD
V případě, že u fyzických osob bude dar v jednom kalendářním roce vyšší než 1 000,-Kč a u právnických osob převýší 2 000,- Kč, vystavíme Vám darovací smlouvu s potvrzením o výši přijatého daru, který můžete coby dárce uplatnit v souladu se zákonem o dani z příjmů pro snížení Vašeho daňového základu. Pro více informací nás kontaktujte.
Základní pravidla dárcovství shrnuje etický kodex Knihovny VH.
Dary a zápůjčky archivu KnVH
Knihovna Václava Havla spravuje archív písemností, dokumentů, fotografií, videozáznamů a dalších materiálů, které se týkají života a díla Václava Havla. Tento archív má převážně digitální podobu. Pokud Vy sami či někdo z Vašeho blízkého okolí je vlastníkem některého z originálních textů, korespondence, fotografií, projevů či jakékoliv další tvorby Václava Havla budeme rádi, pokud nás kontaktujete. Zajistíme digitalizaci takových dokumentů a zařadíme je do našeho digitálního archivu. Pokud by si takové dokumenty či předměty chcete nadále ponechat, v pořádku je vrátíme.
V případě darování kopie či originálu Knihovně Václava Havla budou s majitelem vždy domluveny podmínky jejich věnování i užití. Všichni dárci či majitelé budou uvedeni u daných dokumentačních materiálů.
Stáže
Zájemcům z řad českých i zahraničních studentů nabízíme krátkodobé i dlouhodobé stáže v Knihovně Václava Havla o.p.s. Stážisti jsou vítáni především z oblasti knihovnictví a archivářství, produkce kulturních akcí, novinářství, bohemistiky ale i dalších humanitních oborů.
Uvítáme znalost anglického jazyka (příp. německého či francouzského jazyka), u zahraničních stážistů je znalost češtiny výhodou.
Minimální délka stáže je 6 týdnů, maximální délka je 1 rok, případně lze domluvit individuální délku v návaznosti na požadavky školy. Po absolvování stáže obdrží účastník certifikát s hodnocením. Stáže probíhají po předchozí domluvě se zájemcem, termín stáže je nutné domluvit přibližně 2 měsíce předem. Stáže v Knihovně Václava Havla jsou neplacené, stážistům nezajišťujeme dopravu ani ubytování.
Zájemci o stáž v Knihovně Václava Havla nás mohou kontaktovat na e-mailové adrese.
Mediální a propagační spolupráce KnVH
Knihovna Václava Havla uvítá vzájemnou výměnu odkazů, zveřejnění našich bannerů či informací o našich akcích. Pro více informací kontaktujte nás přímo ohledně bližší domluvy.
Dobrovolníci
Knihovna Václava Havla vítá dobrovolníky, kteří chtějí pomoci naší práci.