„Železnou oponu v umění ignorujeme.“ Achim Benning

„Ve svém neštěstí mám jedno štěstí, které není dopřáno každému a které mi aspoň částečně nahrazuje to, oč jsem připraven. Mé hry jsou totiž v míře, která mne samého vždy znovu překvapuje, uváděny různými divadly v zahraničí. Ale nejen to: mám dokonce i svůj náhradní divadelní domov: je jím vídeňský Burgtheater, který už deset let uvádí vždy poprvé mé hry a jehož téměř domácím autorem jsem se stal. Jak už asi ani jinak u mne být nemůže, i tyto radostné okolnosti nejsou prosty paradoxů: jedním z nich je, že jsem v životě ve vídeňském Burgtheatru nebyl a že jeho ředitele pana Benninga jsem osobně poznal teprve nedávno, když mne v Praze navštívil.“ Václav Havel: Daleko od divadla, 1986

Na jedné straně se po světové premiéře dramatikovy hry na prestižní evropské scéně herci děkují, na druhé straně sedí o tři sta kilometrů dál v podhůří českých hor autor na ztemnělém dvorku v proutěném křesílku s policejním autem za plotem. Na jedné straně zájem médií a kritiků významných deníků – na druhé straně rušičkami atakovaný signál chrastícího tranzistorového rádia, z nějž se autor snaží vyrozumět, jak to ve Vídni dopadlo. Ve Vídni slavnostně oblečené obecenstvo – v Praze později vězeňská cela.

Z podobných vzpomínek vzešel koncept naší výstavy, pro niž poskytlo materiály Rakouské divadelní muzeum, Knihovna Václava Havla, vídeňský Burgtheater a Archiv Bruna Kreiského.

Téma vídeňských premiér Václava Havla shrnul a připomenul v roce 1986 Hans Haider v Rakouském kulturním středisku v Praze. Připravil zde výstavu Muthertheater. Die Uraufführungen der Stücke von Vaclav Havel im Wiener Burgthetar 1976 bis 1986. Mit einer Forsetzung in Zürich. Ani on se nezaměřil pouze na divadelní inscenace, ale poukázal na aktivity západní kulturní veřejnosti a představitelů rakouského státu, kteří se před znesvobodňujícím československým režimem účinně zastávali pronásledovaného Václava Havla a dalších disidentů. Díky spolupráci s Archivem Bruna Kreiského jsme mohli toto téma, pootevřít trochu více.

Kromě rozdílů obou světů se snažíme ukázat a ocenit snahy o budování vazeb mezi nimi. Zasloužil se o ně jak Václav Havel svou tvorbou a životnímu postoji, tak ta část rakouské společnosti, které nebylo lhostejné, že jen kousek za hranicemi jejich země panuje nesvoboda, což je téma silné dodnes: Nelze být lhostejný k okolnímu dění a nelze se spoléhat na to, že problémy vyřeší někdo jiný.

Tento pohled odráží i paralelní struktura výstavy: v první, vídeňské linii obrazně pozveme návštěvníky do divadelního sálu Akademietheatru, komorní scény Burgtheatru, a připomeneme divadelní styl, atmosféru a ohlasy tehdejších inscenací her Václava Havla. V druhé linii se pokusíme přiblížit těžkosti i radosti samotného autora v nesvobodném Československu. Obě témata prezentujeme chronologicky. V úvodu představíme koncepci a hlavní postavy, následující tři dvojice panely zobrazují tři Havlova životní období: první uvádění her Václava Havla v Burgtheatru v kontrastu s událostmi počátku Husákova režimu v Československu, vídeňské inscenace v letech, která strávil autor ve vězení, a představení dvou zásadních Havlových děl v letech osmdesátých, která ve Vídni uzavírala Benningovu éru v Burgtheatru, zatímco v Praze zjitřená politická situace směřovala k revolučnímu převratu. Příběh završí poslední panel, přibližující setkání nového prezidenta Václava Havla s ředitelem svého někdejšího mateřského divadla Achimem Benningem, jehož inscenace měly pro něj jako pro dramatika i člověka zásadní význam. Obě linie propojuje podpora pronásledovaného Václava Havla a jeho kolegů ze strany rakouských úřadů a významných evropských kulturních osobností (mj. i Heinricha Bölla, Güntera Grasse, Siegfrieda Lenze nebo Friedricha Dürrenmatta) v čele se spolkovým kancléřem Brunem Kreiskym.

Václav Havel (1936–2011) se jako publicista a divadelní autor etabloval v první polovině šedesátých let, kdy psal do předních kulturních časopisů a pracoval jako dramaturg v Divadle Na zábradlí. Pro ně napsal tři hry: Zahradní slavnost, Vyrozumění a Ztíženou možnost soustředění. Díky německému literárnímu agentovi a řediteli divadelního oddělení hamburského nakladatelství Rowohlt Klausi Junckerovi byly všechny tyto hry brzy uvedeny v německém jazyce v berlínském Schiller-Theater.

Po krátkém uvolnění v šedesátých letech se komunistický režim snaží nabytou svobodu občanů v Československu opět oklestit. Václav Havel je postupně umlčován a nakonec z oficiálního kulturního prostředí vytěsněn. Jeho díla se v jeho republice nesměla publikovat ani hrát. Havlovo pronásledování Státní bezpečností vyvrcholilo v letech 1979–1983 čtyřletým vězením. Poté napsal během pěti let mj. tři celovečerní divadelní hry – Largo desolato, Pokoušení a Asanaci. Ani ty nemohly být uvedeny na žádné oficiální domácí scéně.

Tolik postrádaný divadelní domov mu v letech 1975–1986 poskytl ve vídeňském Burgtheatru jeho tehdejší ředitel Achim Benning. Díky němu měly ve Vídni premiéru všechny úspěšné aktovky Václava Havla (Audience, Vernisáž a Protest) a celovečerní hry Horský hotel, Vyrozumění, Largo desolato a Pokoušení. Žádnou z nich sice autor nemohl vidět, ale většinu z nich s přáteli ve svém pražském bytě přivítal malou oslavou ve stejném čase, kdy ve Vídni probíhala premiéra.

Ve finále výstavy se obě linie setkávají v Curychu, kde Achim Benning působil v letech 1989–1992 jako ředitel divadla Schaupspielhaus a kde v roce 1989 režíroval vynikající představitel Havlových postav Joachim Bissmeier Havlovu Asanaci. Tam také v rámci oficiální státní návštěvy nově zvolený československý prezident převzal cenu Gottlieba Duttweilera. Na slavnostním večeru, který pro něj Achim Benning uspořádal, se sešel s předními evropskými spisovateli i některými z tvůrců, kteří se podíleli na inscenacích jeho her ve Vídni.

Burgtheater poskytl hrám Václava Havla své nejlepší herce (Sonja Sutter, Johannes Schauer, Sebastian Fischer, Maresa Hörbiger, Elisabeth Augustin, Helma Gautier, Rudolf Wessely a další) v čele s Joachimem Bißmeierem, který prokázal velké porozumění pro osobitost a humor Havlových textů a stal se vynikajícím interpretem jeho klíčových postav, především Ferdinanda Vaňka. Ke spolupráci byli vyzváni evropsky respektovaní režiséři (Jürgen Bosse Leopold Lindtberg, Peter Palitzsch, a Čech Vojtěch Jasný). Ohlasy vídeňských představení nebyly jednoznačné u recenzentů ani u diváků – velký úspěch se střídal s neporozuměním a kritikou. Ale fakt, že Havlova díla započala na první vídeňské scéně úspěšnou pouť po jevištích celého světa, je neoddiskutovatelný. A stejně tak to, že i v tomto případě ukázal fenomén „divadlo“ svou nejlepší tvář a v plné síle se projevil ve smyslu, který zazněl v dopise Václava Havla své ženě Olze: „Jistá zvláštnost (jednostrannost) společně sdíleného zážitku (nesdílejí a nemohou a nechtějí ho sdílet všichni) způsobuje, že tu nejde jen o něčí dorozumění o něčem, ale často i o dorozumění proti něčemu a proti někomu. Tento fakt vzniklou pospolitost nutně posiluje: dík jemu je také vstup takovéhoto divadla do společenského vědomí vždycky i trochu kontroverzní, ale právě tím skutečně oplodňující. Snad by se dalo celkově říct, že zdrojem této pospolitosti není společná identifikace s ,řádem věcí‘, ale společná účast na ,řádu ducha‘.“

Hlavní pořadatelé: Knihovna Václava Havla, České centrum Vídeň

Partneři: Theatermuseum Wien, Burgtheater /Akademietheater Wien, Max Reinhardt Seminar Wien

Večer se koná za osobní účasti autorky knihy, britské spisovatelky Wendy Holden, přeživších dětí (Evy, Marka a Hany), kterým je dnes 71 let. Knihu pokřtí Hana Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga.

Besedy se zúčastní překladatel knihy Miroslav Jindra a a Irmgard Kolinská.

Moderuje novinářka a spisovatelka Judita Matyášová.

Po vyhlášení vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách roku 2010 vyšli Bělorusové do ulic protestovat proti zfalšování volebních výsledků. Lukašenkův režim odpověděl zatýkáním a demonstraci brutálně potlačil. Statkevič byl poté odsouzen na šest let do vězení. Je jedním z šesti politických vězňů, které Lukašenko loni propustil na svobodu. Následně EU zrušila většinu sankcí. Nyní Lukašenko znovu ukazuje Evropě svou přívětivou tvář. Do běloruské dolní komory parlamentu se v září poprvé dostaly dvě zastupitelky opozičních hnutí. Že by konečně liberalizace? Nebo pouze dočasná obleva, která skončí novým „mrazem“?

Diskusi moderuje Petra Procházková a tlumočí Kryścina Šyjanok.

Ve spolupráci se Slovanskou knihovnou v Praze, Východoevropským klubem a Studentským hnutím za solidaritu.

Pocta Václavu Havlovi je společný projekt Městské části Praha 6, Knihovny Václava Havla a společnosti Post Bellum a bude sestávat z exteriérové výstavy velkoplošných fotografií Oldřicha Škáchy a série koncertů, divadelních vystoupení, filmových představení a dalších akcí, do nichž se zapojí Národní technická knihovna, Dejvické divadlo, Divadlo Semafor, Divadlo na tahu, Klicperovo divadlo, Divadlo Sklep a některé další instituce.

Slavnostní zahájení proběhlo ve středu 5. října 2016 ve 12 hodin před Národní technickou knihovnou.

Celý program naleznete zde.

Program na listopad:

6. 11. Divadlo Semafor: Žebrácká opera
inscenace Divadla na tahu, režie Andrej Krob
13. 11. Divadlo Semafor: Asanace
inscenace Klicperova divadla, režie Andrej Krob
17. 11. NTK: Symfonická Salome
Orchestr Pražské konzervatoře, diriguje Miriam Němcová
19. 11. Dejvické divadlo, Anti.kvariát: Pět svíček za Václava Havla, 3. svíčka – Makabrózní rýmař
večer s básníkem J. H. Krchovským
21. 11. Divadlo Semafor: Dejvická Live speciál: Václav Havel – člověk

Ruské originály zazní z dobových nahrávek a také v podání ruského minimalistického básníka a performera Germana Lukomnikova – nesporného dědice lianozovské tradice. 

foto (c) Jan Plavec

Do Prahy se pod křídla Babylonu sjedou diskutovat filmoví scénáristé, literární vědci, politologové ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska, Maďarska a Polska.

Lékachrr: Ivan M. Havel
Pacient: Pavel Kohout
Rrežie: Michael Žantovský

Představení se koná v rámci divadelního festivalu Pražské křižovatky, který spolupořádají Národní divadlo a Knihovna Václava Havla. Celý program festivalu na www.prazskekrizovatky.cz, vstupenky k zakoupení v Národním divadle. 

Diskusi o polském pohledu na současnou ruskou politiku uvádí Petr Janyška, publicista, ředitel Českého centra v Polsku.

Večerem provází Anna Freimanová a Michael Žantovský.

Na tyto a další otázky budou hledat odpovědi Štěpán Hulík, historik a scénárista, autor televizního filmu Hořící keř nebo seriálu Pustina; Jiří Adámek, divadelní režisér, autor a pedagog, Jindřiška Bláhová, historička a recenzentka. 

Host: Ivana Uhlířová, herečka

Večer moderuje Ondřej Kundra.

Tématem bude světový migrační fenomén a jeho vliv na politiku evropských institucí, vlád členských zemí i postoje veřejnosti.

Konference bude simultánně tlumočena do češtiny a angličtiny. Podrobný program a registrační formulář najdete na: http://www.vaclavhavel-library.org/cs/cena-vaclava-havla/2016-cvh

Cena Václava Havla za lidská práva je od roku 2013 každoročně udělována Parlamentním shromážděním Rady Evropy, Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 za mimořádný počin v oblasti obrany lidských práv a svobod ve světě. V roce 2015 se její držitelkou stala Ljudmila Alexejevová (1927, Rusko), která celoživotně intenzivně působí v oblasti ochrany lidských práv.

Finalisté roku 2016 byli vyhlášeni 30. srpna v Praze:

Gordana Igrić (Srbsko), novinářka a aktivistka na poli lidských práv, zakladatelka Balkánské sítě investigativních zpravodajců (BIRN) a v současnosti její regionální ředitelka, která se podílí na vzdělávacích programech sítě a dozoruje většinu projektů BIRN. Za svou činnost získala několik novinářských ocenění.

Mezinárodní institut lidských práv (Francie) / Institut international des droits de l'homme, IIDH (Francie), sdružení se sídlem ve Štrasburku založené René Cassinem z peněz za Nobelovu cenu míru z roku 1968. Zabývá se obranou lidských práv a svobod prostřednictvím vzdělávání a výzkumu, zhruba jeho 300 členů sestává z jednotlivců i skupin, včetně univerzit, výzkumníků a aktivistů na poli lidských práv.

Nadia Murad Basee Taha (Irák), příslušnice jezídské komunity, která přežila masakr vlastní rodiny a sexuální zotročení džihádisty z IS. V prosinci 2015 promluvila v Radě bezpečnosti OSN o útoku IS proti Jezídům a žádala o jejich mezinárodní ochranu, osvobození zajatců a zastavení genocidy a sexuálního zotročování jezídských žen.

Laureát pro rok 2016 bude slavnostně vyhlášen 10. října ve Štrasburku.

O existenci útržkovitých deníkových záznamů, které vznikly během jeho pobytu ve vyšetřovací vazbě, neměl dlouho nikdo ponětí. Václav Havel se o nich nezmiňoval a ke své vězeňské zkušenosti se sám příliš nevracel. K jejich objevení došlo až před necelými dvěma lety, kdy David Dušek začal pořádat pozůstalost svého dědečka Zdeňka Urbánka – překladatele, esejisty a celoživotního rádce a přítele Václava Havla.

Kniha Zápisky obviněného je výbor esejů filozofa Martina Palouše, kanadského překladatele Paula Wilsona, editorky Knihovny Václava Havla Anny Freimanové a diplomata a psychologa Michaela Žantovského, kteří se tyto Havlovy zápisky, nezřídka zkratkovité, snaží rozkrýt a ozřejmit.

Autor, který bude uvedení přítomen, je předsedou Svazu Arménů v Rumunsku a místopředsedou Svazu spisovatelů. Večerem provádí romanistka Libuše Valentová.

Ve spolupráci s Rumunským kulturním institutem v Praze.

Program:

17.00 slavnostní zahájení výstavy Hele, Havel! a představení stejnojmenné knihy, sestavené ze snímků pořízených neprofesionálními fotografy, které Knihovna VH získala na základě veřejné výzvy

18.00 hudební program na čtyřech pódiích (dvě scény ve velkém sále Lucerny, Lucerna Music Bar a folková scéna ve velkém kinosále)

18.00 filmové projekce (kavárna, malý kinosál)  

Michal Ambrož & Hudba Praha, Bohdan Bláhovec, Jan Burian, Carton Clan, Circus Ponorka, Čokovoko, Jiří Dědeček, Dunajská vlna, Lenka Dusilová & Baromantika, Dagmar Havlová Ilkovičová a Ivan M. Havel, Bohdan Holomíček, Eva Holubová, Helena Houdová, Houpací koně, Jaroslav Hutka, Ille, Jablkoň, Miroslav Janek, Kieslowski, Kittchen, David Koller, Čestmír Kopecký, Krásné nové stroje, Jana Uriel Kratochvílová & Illuminatica, Andrej Krob, Květy, Lanugo, Milan Lasica, Laura a její tygři, Longital, Jiří Mádl, Máma Bubo, Vladimír Merta, Jan Hrubý & Ondřej Fencl, Monika Načeva, Michal Pavlíček a Pavel Bořkovec quartet, Neřež, Ondřej Němec, Noisy Pots, Ohm square, Petr Oslzlý, Oskar Petr, The Plastic People of the Universe, Plexis, Portless, The Prostitutes, PSH a Vladimír 518, Lucie Redlová, Republic of Two, Břetislav Rychlík, Fernando Saunders & friends, Andrea Sedláčková, Karel Schwarzenberg, Emma Smetana, Olga Sommerová, Zuzana Stivínová, Zdeněk Suchý, Tam Tam Batucada, Tea Jay Ivo, Jáchym Topol, Vlastimil Třešňák a Alo Trio Band, Magda Vašáryová, Táňa Vilhelmová, Vložte kočku, Dáša Vokatá a Oldřich Kaiser, Alexander Vondra, Zrní, Michael Žantovský, Živé kvety, Václav Havel & Ferdinand Vaněk   Vstupenky jsou k dispozici v sítích Ticketpro a GoOut, v pokladně kina Lucerna a neposlední řadě též v Knihovně Václava Havla.

Vstupenky zde.

Hlavním mediálním partnerem akce je Česká televize.

Mediálním partnerem akce je společnost AD-Net.

Partnerem výstavy Hele,Havel je Centrum FotoŠkoda.

obracející se ke všem, kteří kdy Václava Havla zahlédli a měli v tu chvíli u sebe fotoaparát či někoho blízkého, kdo jej mohl zvěčnit. Ohlas byl zcela mimořádný. Od ledna do června 2016 se v Knihovně VH sešlo více než 1300 snímků od 200 autorů či majitelů fotografií. V některých případech se jednalo o celou sérii fotek z nedávné doby, jindy o jediný snímek přechovávaný po generace; některé uchvacovaly profesionální kompozicí, jiné zas kouzlem nechtěného. Každý bez rozdílu však přispíval do mozaiky Havlova životaběhu, obohacoval ho, doříkával. Výběr nejzajímavějších snímků, doprovozený příběhy jejich autorů či dárců, shrnuje výstava a publikace Hele, Havel!.  

O svých cestách, způsobu práce a také o nynějším vydání reprezentativní monografie Karel Cudlín (Torst, 2016) s fotografem hovoří Jáchym Topol. 

Hosté: Pavel Bělobrádek, vicepremiér vlády ČR, Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu, Georg Milbradt, ekonom a bývalý saský premiér, Jan Sokol, filozof a pedagog.

Registrace na emailu prihlaska@ikdp.cz.

Debata bude vedena v českém a anglickém jazyce a bude simultánně tlumočena.

V rámci Festivalu demokracie při Foru 2000 pořádá Knihovna Václava Havla a Institut pro křesťansko-demokratickou politiku ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung.

These questions will be debated by Jan Techau, Suat Kiniklioglu and Irena Kalhousová.

The discussion will take place in English and registration is not required.

In cooperation with the Forum 2000 conference. For more information go to www.forum2000.cz

Konference je věnována především každodennímu životu v komunách, jejich radostem i strastem a následným represím.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů. 

Na tyto a další otázky budeme hledat odpověď se socioložkou Jiřinou Šiklovou, specialistkou na paliativní medicínu Irenou Závadovou, ředitelem hospice Jiřím Krejčím a etikem a teologem Jaromírem Matějkem.

Diskusi moderuje Stáňa Lekešová.

Ve spolupráci s Výborem dobré vůle, Nadací Olgy Havlové.  

Kazatel Ladislav Heryán, „pastýř undergroundu“ s citem pro řečtinu, hebrejštinu i pro vtipnou pointu, nás zve do nečekaných zákoutí osudů konkrétních lidí. Kněz, který je mnohými považován za nekonvenčního, napsal knihu, která je v českém prostředí spirituálních knih zcela výjimečná. Čtení i rozpravu doprovodí Ladislav Heryán zpěvem a hrou na kytaru.

Večer uvádí salesián Jaroslav Kuchař, ředitel nakladatelství Portál.    

Autorské čtení Terezy Boučkové obohatí svým zpěvem Bedřich Ludvík a soubor Mišpacha.

Kubánskou salsu zatančí a publikum do tance vtáhnou Kateřina a Yaros Loginovi.

Moderuje Ondřej Soukup (Hospodářské noviny).

Akce se koná ve spolupráci s festivalem KULTURUS. 

Debaty se zúčastní: Pavel Uhl, právník a politolog, a Karel Šimka, právník, politolog a soudce Nejvyššího správního soudu.

Moderuje František Korbel, právník a bývalý náměstek ministra spravedlnosti.

Uvádí a debatu s autorem vede překladatelka a básnířka Marie Iljašenko.

Na večeru olomoucké revui Aluze vystoupí Bianca Bellová, Michal Šanda, Irena Dousková a další. Večerem bude provázet redaktorka Aluze Lucie Faulerová.

Vstup volný, registrace na bartonova@pamatnik-np.cz

Knihu představí její spoluautoři, profesor vratislavské univerzity Igor Borkowski a polonistka Michala Benešová. Následovat bude diskuse Ewy Winnické a Petry Procházkové o migraci v současné Evropě mezi jednotlivými státy i zvenčí.

Další setkání ze společného diskusního cyklu ve spolupráci s Polským institutem v Praze, v němž představujeme fenomén polské školy literární reportáže a její nejvýznamnější současné tváře.

Ewa Winnicka

Polská reportérka, působila v deníku Gazeta Wyborcza, v současné době je autorkou týdeníku Polityka. Vydala mj. knihu Angole (Angláni, 2014), soubor reportáží o polské migrační vlně ve Velké Británii, kam za posledních deset let odjelo za prací více než sedm set tisíc Poláků. Winnicka vyslechla desítky příběhů od úspěšných manažerů v City po rozčarované třídiče odpadků bez budoucnosti.

Petra Procházková

Reportérka Lidových novin, válečná zpravodajka a autorka reportážního románu Frišta (2004) a dalších próz na hranici dokumentu a beletrie. Procházková se věnuje především zemím bývalého Sovětského svazu, ale navštěvuje i krizové oblasti po celém světě. V roce 2015 se vydala na cestu se skupinou syrských uprchlíků a doprovázela je z Turecka do Řecka.

Zimbardo’s most famous titles include The Lucifer Effect: How Good People Turn Evil (2007), in which the results of the famous experiment are compared to the situation in a number of present day prisons (Abu Ghraib, Guantanamo).

THE DEBATE WILL BE HELD IN ENGLISH. THERE IS NO OPTION FOR MAKING REGISTRATION OR RESERVATION.

In cooperation with the Jihlava International Documentary Film Festival and the Faculty of Law of Charles University in Prague.

Discussion will be online on YouTube

Ve fantaskních prózách jde o prolnutí vnitřního s vnějším. Putování do exotických zemí. Fascinaci sexem a smrtí. O ego a id. O svět vnímaný jako divadlo pro rej loutek.

Timo Laine is a Finnish author and expert on Eastern European political history. Laine lives in Prague and works at Charles University as a teacher of Finnish language and culture. As a young student living in Estonia and travelling around the Soviet Union and Eastern Europe in the early 1990s, he witnessed the collapse of real socialism, entering conflict zones and gaining access to areas normally closed off to foreigners.

The discussion will be held in English.

Moderuje Tomáš Klvaňa.

Ve spolupráci s iniciativou Vraťte nám stát.