Vyšly tu překlady básní Vladislava Chodaseviče, Yvese Bonnefoya, Czesława Miłosze, Wallace Stevense, eseje Zbigniewa Herberta. Nedílnou součástí edičního plánu jsou sbírky českých básníků Petra Halmaye, Jiřího Červenky a Štěpána Noska. Během večera budou uvedeny nově vydané knihy: Carl Seelig Putování s Robertem Walserem, Arno Schmidt Brandovo blato, Josef Hrdlička Kočka v ohni.

Své verše budou číst básníci Jiří Červenka, Justin Quinn, Štěpán Nosek, Josef Hrdlička a Petr Halmay.

Kniha Mezi Východem a Západem je záznam cesty pohraničím Západu, od Královce do Oděsy, a také významným pokusem o pochopení dějin a kulturní odlišnosti tohoto regionu. Železná opona, podrobení střední Evropy 1944–1956 je výjimečnou studií procesu nastolování totalitního režimu.

Debatu moderuje Jiří Schneider.

Knihy přeložené Petruškou Šustrovou je možné zakoupit na místě.

Ve spolupráci s Polským institutem v Praze a občanským sdružením Pant. Večer bude probíhat v angličtině, tlumočení do češtiny je zajištěno.

Zpráva, že světové populace savců, ptáků a veškerých obratlovců klesly za posledních 40 let o polovinu, se dočkala v našich sdělovacích prostředcích pouze nevelké pozornosti. Přesto je to jedna z nejzávažnějších zpráv posledních měsíců. Jaké je místo člověka v přírodě?

Rozhovor mapuje její život od rodinného zázemí po vědecké a veřejné působení. Dotýká se nejen otázek spojených s vědou a vzděláním v naší společnosti, ale také otázek hodnot, výchovy, úcty k tradici. Je svědectvím o síle a charakteru osobnosti, která přes řadu obtíží prožila naplněný a úspěšný lidský a pracovní život. Stala se mezinárodně uznávanou vědkyní, aniž by si zadala s komunistickým režimem či aniž by rezignovala na mateřství a rodinný život. Moudrost a laskavost, které z textu vychází, jsou inspirací pro všechny, kteří vnímají svou odpovědnost za svět a společnost, v níž žijí.
Hostem besedy bude Rudolf Zahradník, fyzikální chemik a bývalý předseda AV ČR.

Večerem provede šéfredaktor nakladatelství Portál Martin Bedřich.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Portál.

Válka je, když má psycholog plné kalhoty. Když kaplan bere do ruky kulomet. Když jsou po celé Ukrajině přeplněné blázince. Když mrtvé po boji odklízejí studenti. Válka je řev a volání matky. Válka je psychický šok několikaměsíčního kojence. Válka jsou invalidé, které nikdo nemohl evakuovat.

Český fotožurnalista Petr Toman sbírá na Ukrajině rozhovory na téma: Jak mění válka člověka. Sbírá je od Kyjeva po Charkov, ve Lvově, v Dněpropetrovsku. Na frontové linii, v psychiatrických léčebnách, v temných bytech rozpadlých paneláků. Protože válka není jen frontová linie a její oběti. Je to bestie rozlezlá po celé Ukrajině, v myslích, v tělech i ve snech dospělých a dětí. Válka Petra Tomana není hledání viníků, ani historky z fronty. Jsou to příběhy obyčejných lidí, které nabízejí netradiční až mrazivý pohled do zákulisí ukrajinské války.

Moderuje Tatiana Sikorska.

Foto (c) Petr Toman

Jak může znít na počátku 21. století ona česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě? Namísto toho, abychom ji pochopili jako pragmatickou otázku budování ústavnosti a občansky silné demokratické společnosti, stále ji vnímáme jako existenciální otázku bytí a nebytí našeho národa. Napětí mezi demokracií jako životní formou a politickým systémem však nelze převést na problémy kulturní identity a existence. Obrana ústavnosti proto vždy vychází z principů občanských svobod a práv, omezené vlády, ústavního státu a zastupitelské demokracie, jejichž platnost a přesvědčivost byla, je a bude vždy v sázce i v naší postnacionální Evropě.

Ve spolupráci se Sociologickým nakladatelstvím (SLON).

Obdobně ještěvrtka je současně ještěrka a vývrtka. Blending, v jazykovědě celkem okrajový lexikologický pojem, se ukazuje být inspirativním tématem pro mnoho oborů od matematiky přes kulturní antropologii až po umění. Něco se slučuje, kříží, prostupuje, navzájem oplodňuje. Ale hlavně – princip blendingu může sloužit jako jedna z metafor použitelných při zkoumání lidské (ale i počítačové) kreativity.

Čte Patrik Linhart a večerem provází duo Petr Minařík a Pavel Řehořík z nakladatelství Větrné mlýny, ve kterém kniha tento měsíc vychází.

Symbolicky na den výročí německé okupace pak pozval do Prahy Richarda von Weizsackera. Tyto události odstartovaly proces smiřování a nové spolupráce mezi oběma národy. Reflexe a budoucnost vztahů tentokráte Československa, Česka a Německa jsou součástí cyklu věnovaného významným zahraničním cestám Václava Havla v roce 1990.

14:00-15:30 hod. Panel věnovaný vzpomínkám na cestu z roku 1990:
Antje Vollmer, František Černý, Milan Horáček, Joachim Bruss,
Moderace: Eva va de Rakt

16:00-17:30 hod. Panel věnovaný současným vztahům mezi ČR a Německem:
Jiří Fajt, Tomáš Kafka, Zuzana Jürgens, Hans-Jörg Schmidt, 
Moderace: Tomáš Sacher

Ve spolupráci s Goethe institutem Praha. V rámci cyklu Naše cesta zpět na mapu světa.

(c) ČTK/Matička Petr